Kliknutím zvětšíteJak ohňostroj funguje?
Jak vysvětlil chemik a toxikolog Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů Akademie věd, v rachejtlích se nachází mnoho velmi reaktivních sloučenin, aby raketa mohla odletět, jako například chloristany či chlorečnany. Tyto sloučeniny reagují s palivem v raketě a z toho vznikají další reaktivní sloučeniny. Raketa také v sobě nese prvky, díky nimž se plameny v průběhu hoření zabarvují, aby způsobily kýžený barevný efekt.
Proč je ohňostroj tak jedovatý?
Rakety obsahují celý koktejl jedovatých prvků a sloučenin, navíc ve velkých koncentracích. Nad Česko se během jedné silvestrovské noci dostane množství jedovatých látek, které jde počítat v tunách. Podle docenta Martina Pivokonského z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd jde především o kovy jako měď, titan, zinek, baryium, stroncium, olovo, z dalších látek jde například o arzén, popřípadě oxidační činidla na bázi chlóru nebo peroxidu. „Takový jedovatý mix se jinde než v ohňostroji nevyskytuje,“ doplnil.
Jak velkému vlivu je člověk vystaven?
Koncentrace jedovatých látek se dle Pivokonského díky ohňostrojům desetinásobně i stonásobně zvýší oproti normálnímu stavu. „Navíc se vyskytují v plynné formě, takže se inhalují s tím, jak člověk dýchá. Mnoho z těch látek je karcinogenní,“ upozornil také vědec. „Brát děti na ohňostroj je nehorázný zločin, i když z nevědomosti. Ale nebezpečný je samozřejmě i pro dospělé,“ prohlásil chemik Petr Klusoň.
Proč jsou ještě toxičtější rachejtle koupené na tržišti?
Jak zdůraznil expert na chemické procesy Klusoň, na tržišti se často prodávají nelegální rachejtle za poloviční cenu. Výrobce tuto cenu stlačí dolu tím, že nepoužije kvalitní ‚čisté‘ sloučeniny, ale v podstatě ‚odpad‘, tedy sloučeniny, které jsou nedostatečně zpracované. Tato pyrotechnika často obsahuje i zakázané prvky, jako je olovo nebo silný karcinogen antimon.
Lze se při ohňostroji nějak chránit?
Podle expertů je jedinou zaručenou ochranou nechodit při ohňostroji ven, dokonce ani nevětrat, a to i po konci ohňostroje. „Nejdříve člověk tyto toxické látky dýchá, další dny jsou součástí spadu třeba na sněhu, v němž si pak hrají děti,“ vylíčil Pivokonský. Ohňostrojový smog má tím horší účinky, čím horší jsou rozptylové podmínky.
Je ohňostroj jedovatý jen v době, kdy probíhá?
Ne. Klusoň upozorňuje, že jedovaté látky tím, že se vystřílí do vzduchu a shoří, nezmizí. „Sloučenina pouze změní svůj oxidační stav a zase se nám vrátí na hlavu. Tady ji buď vydýcháme, nebo se dostane do vody, do půdy, v hospodářských krajinách do potravních řetězců.
Je ohňostroj nebezpečný pouze pro lidi v jeho blízkosti?
Ne. Jak Klusoň upozornil, jedovaté látky z něj se šíří pomocí prachových částic („pm“), které je transportují na velké vzdálenosti.
Hrozí akutní otrava z ohňostrojového smogu?
Podle chemika Klusoně ano. „To, že je lidem ještě několik dnů po Silvestru špatně, nemusí být ani tak způsobeno šampaňským, jako ohňostrojovým smogem,“ uvedl. Jak dále popsal, jedovaté látky přejdou do plic, naleptají tkáň, kolují tělem a ukládají se v něm. Těchto prvků se tělo neumí zbavit.
Ilustrační foto.
Měly by se ohňostroje zakázat?
Podle Pivokonského ohňostroje do 21. století nepatří, jde podle něj o anachronismus (zastaralý zvyk). Jak dodal Klusoň, dnešní moderní technologie dokážou ohňostroj jednoduše nahradit například světelnou show, která umí ohňostroj na oblohu promítnout. „Kdyby takovéto jedovaté směsi v takovéto koncentraci produkovala jakákoliv továrna, tak by nezavřeli jenom ji, ale možná i ty, kteří ji vedou, protože by porušovali mnohé zákony,“ dodal Klusoň.
14
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
