Na přídavky na děti mají nárok domácnosti s čistým příjmem do 3,4násobku životního minima. Podle věku dítěte pobírají nyní 630, 770 či 880 korun měsíčně. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, studuje, je na rodičovské či má důchod, je dávka o 500 korun vyšší. Činí nyní tedy 1130 korun, 1270 korun či 1380 korun měsíčně.

Zýší se i existenční minimum

Ministerstvo chystá také nařízení, kterým plánuje zvýšit od ledna životní a existenční minimum, čímž vznikne nárok na přídavky na dítě či další dávky většímu okruhu příjemců. Změny by se podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) měly projevit už začátkem příštího roku.

V případě příspěvku na bydlení chce vláda sjednotit podmínky nároku na příspěvek na bydlení pro obyvatele hlavního města Prahy a pro obyvatele ostatních obcí, které dosud tvoří v Praze 35 procent a v ostatních obcích 30 procent rozhodných příjmů osoby či rodiny. Nově by to mělo být 30 procent pro všechny obce. Dávka pak odpovídá rozdílu mezi skutečnými výdaji - ale nejvýš do státem stanoveného stropu neboli normativů - nově 30 procentům příjmu.

Zájemci o předčasný důchod mohou do konce roku vyplnit formulář na stránkách České správy sociálního zabezpečení.
Pro předčasný důchod je nutný formulář. Žádost se ale musí podepsat do půl roku

V novele zákona o státní sociální podpoře plánuje vláda také stanovit výši nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení pro příští rok. Prodloužit chce na příští rok letošní mimořádné navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení a také dosavadní úpravu nároku na příspěvek na bydlení pro ty, kteří používají k trvalému bydlení vlastní chaty či chalupy. V tabulkách chce sjednotit výši částek pro jednočlenné a dvoučlenné domácnosti. Nově navrhovaná pravidla se mají poprvé použít pro stanovení příspěvku za leden 2023.

Novela zákona o životním a existenčním minimu, podaná souběžně, navrhuje provést některé úpravy započitatelných příjmů obdobně, jako jsou upraveny v systému státní sociální podpory. „Navrhuje se, aby se za příjem nepovažoval celoročně příjem ze závislé činnosti nezaopatřeného dítěte a za období červenec a srpen příjem nezaopatřeného dítěte ze samostatné výdělečné činnosti. Aby zejména ve vyloučených lokalitách nedocházelo k předčasnému ukončování studia dětí z důvodu snížení dávek pomoci v hmotné nouzi proto, že nezaopatřené dítě získá příjem z praktického vyučování a praktické přípravy, navrhuje se rovněž nezapočítávat tyto příjmy,“ uvádějí autoři novely.

Příspěvek na bydlení

Měsíční náklady na příspěvek na bydlení odhaduje ministerstvo práce pro příští rok na 1,11 miliardy korun, z toho 923 milionů korun představují náklady pro stávající příjemce a na 189 milionů korun jsou odhadovány náklady pro nové příjemce příspěvku na bydlení. Roční náklady odhaduje resort na zhruba 13,3 miliardy korun. Dopady navýšení přídavku na dítě vyčíslilo ministerstvo na zhruba 666 milionů korun navíc za rok.

Protože změny mají platit už od ledna, Sněmovna by podle schváleného návrhu měla projednat návrh zákona ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze.