Česku, které bylo poslední roky téměř absolutně závislé na ruském plynu, se za dvanáct měsíců podařil opravdu husarský kousek.

Z 96procentní závislosti, kdy zbylá čtyři procenta tvořila těžba na jižní Moravě, klesla tato závislost pod aktuálních pět procent. Klíčové bylo získání kapacity až čtyř miliard kubíků v nizozemském terminálu na zkapalněný plyn (LNG), které pokryjí až polovinu současné spotřeby země. Vedle LNG pomohl Česku nejvíce plyn z Norska. „Naším cílem je dosáhnout úplné energetické nezávislosti na Rusku v roce 2024,“ uvedl ministr hospodářství Jozef Síkela.

Ceny elektřiny. Ilustrační snímek
Co s cenami elektřiny? ptá se Brusel. Napište Evropské komisi, ale ne sprostě

V českých plánech hrají klíčovou roli dva faktory. Zajištění asi poloviny dodávek v podobě norského plynu a získání kapacity ještě jednoho terminálu, nejlépe na baltském pobřeží Německa, kde jsou k dispozici největší přepravní kapacity pomocí plynovodů. Na toto téma vede Česko intenzivní jednání s Německem.

Poslední lednové jednání premiéra Petra Fialy s německým kancléřem Olafem Scholzem skončila bez jasného výsledku. Terminál ve východoněmeckém Lubminu má už teď kapacitu, která by mohla pokrýt celou českou spotřebu. Problém ale je, že většinu LNG potřebuje samo Německo, které bylo v minulosti největším odběratelem ruského plynu na světě. Dnes ovšem žádný plyn z Ruska téměř nenakupuje.

Pomoc Ukrajině

Unie celkově dovážela před válkou z Ruska asi 155 miliard kubíků plynu. Přičemž letošní kapacity evropských terminálů se odhadují na 120 miliard kubíků. Přesto není pravděpodobné, že by plyn chyběl. Za prvé Rusko do Unie plyn i nadále dodává, Brusel na něj embargo nevyhlásil. Za druhé jsou stále některé plynovody nevyužité. Příkladem je dovoz z Alžírska, který kvůli diplomatickým sporům se Španělskem klesl z 34 miliard kubíků na pouhých šest. Navíc se daří zajišťovat některé nové dodavatele. Například Rumunsko podepsalo před několika dny dohodu o dodávkách plynu s Ázerbájdžánem. První dodávky do Rumunska přitečou už v dubnu.

Volební štáb Petra Pavla, 28. ledna 2023, Praha
Česko v čele Evropy. Pavlův telefonát na Tchaj-wan se stal evropským tématem

Objevují se však i nové výzvy. Rusko zničilo velkou část ukrajinských elektráren, které dodávaly elektřinu do EU. Nyní se proto směr obrátí. „Elektřinu teď potřebuje Ukrajina,“ uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Pomoc Kyjevu by měla dosáhnout výkonu Temelína.