Na počátku března je situace kolem vakcinace v zemích Evropské unie plná rozporů. Tempo očkování je pomalejší, než se plánovalo, a to kvůli únorovým výpadkům dodávek výrobců povolených vakcín, především britské AstraZeneky. Celkově však není v Unii v porovnání s jinými částmi světa situace vůbec špatná. Nejlepší země, jako třeba Dánskou, už nejméně jednou dávkou naočkovaly přes deset procent obyvatelstva.

Část států se tomuto číslo blíží. Další, včetně Německa, mají naočkováno kolem 7 procent obyvatelstva. Nejhůře je na tom Bulharsko s 3,2 procenta obyvatel. U Bulharů však očkování naráží na nezájem, ne na to, že by měli nedostatek vakcín.

Váš „pan Evropa“
Luboš Palata (*1967)

Specialista na Evropskou unii a střední Evropu. Od roku 1991 pracuje jako novinář v největších českých denících, několik let byl stálým zahraničním zpravodajem a také zástupcem šéfredaktora slovenského deníku Pravda.

Nositel několika českých i zahraničních novinářských cen včetně Ceny Ferdinanda Peroutky.

Paradoxně velmi podobná situace panuje i v Německu, ovšem zde se to týká pouze vakcíny AstraZeneca. Po čtvrteční dodávce této látky mělo Německo 3,2 milionu dávek této značky, do neděle s ní však bylo naočkováno jen 455 tisíc lidí. Miliony dávek, které leží ladem kvůli odporu části seniorů nechat se touto vakcínou očkovat, jsou předmětem dohadování mezi spolkovou vládou a vládami jednotlivých zemí.

Zatímco zástupci spolkových zemí chtějí umožnit očkovat AstrouZenekou všechny skupiny lidí, včetně těch, které nejsou prioritní, federální vláda tento postup nepodporuje. Například premiér Bádenska-Württemberska Winfried Kretschmann ze strany Zelených a jeho bavorský kolega Markus Söder z vládní CSU se podle serveru Euractiv zasazovali o to, aby bylo komukoli umožněno naočkovat se dávkou přípravku AstraZeneca.  „Než aby zůstala ležet, očkujme ty, kteří chtějí,“ uvedl Söder.

Někteří němečtí politici již dříve požadovali rozšíření způsobilosti k očkování na učitele a pracovníky péče o děti ve skupinách s nižší prioritou. Některé spolkové země s tím už dokonce začaly. Spolková vláda však odmítá, aby se z toho stalo celoněmecké pravidlo. „Všeobecné zavedení takového přístupu není něco, co by spolková vláda podporovala,“ uvedl mluvčí berlínského kabinetu Steffen Seibert.

Problém vakcíny AstraZeneca je v tom, že byla u nejstarší kategorie pacientů nad 65 let vyzkoušena na relativně malém vzorku testovaných. Evropské léková agentura (EMA) však po pečlivém prozkoumání výsledků doporučila použití vakcíny pro všechny věkové kategorie.

Dalším paradoxem je, že zatímco u AstraZeneky panují mezi některými obyvateli EU pochybnosti, ruské vakcíny Sputnik V, kteráo posouzení EMA zatím ani nepožádala, se naopak někteří politici ve východní části EU dožadují.

Sputnik na Slovensko

Nejnověji byla vakcína Sputnik V pouze na základě bleskového rozhodnutí ministerstva zdravotnictví povolena na Slovensku. První dodávku do Košic slavnostně přivítal premiér Igor Matovič. „Jsem zcela otevřen kterékoliv vakcíně, která se bude na Slovensku používat. Nemám nejmenší problém se nechat očkovat i Sputnikem,“ prohlásil Matovič.

V tajně domluvené dodávce Sputniku V nechal premiér vojenským speciálem dovézt prvních dvě stě tisíc dávek. Použití „neregistrované vakcíny“ Sputnik pro očkování na dobrovolné bázi povolil ministr zdravotnictví Marek Krajči. „Za léčbu neregistrovaným lékem přebírá plnou zodpovědnost ošetřující lékař,“ uvedl ale Krajči ve svém stanovisku.

Na Slovensku to kvůli „partyzánské akci“ premiéra, který o dohodě s Ruskem neinformoval své koaliční partnery, vypadá rok po volbách na rozpad vlády.

Obyvatelům Slovenska, podobně jakou sousedního Maďarska, kteří se nechají Sputnikem V naočkovat, pak reálně hrozí, že další země EU nebudou toto očkování uznávat při jejich eventuálních cestách do zahraničí.

Zdroj: DeníkCo vás zajímá na Evropské unii?
Stojíme o vaše názory, příběhy, příklady od vás, z vašeho nejbližšího okolí. Co dobrého vám přineslo členství Česka v EU? Čím vás Unie zklamala a čím vás štve? Kam u vás ve vesnici, městě či okrese šly peníze z evropských fondů, a měly jít zrovna tam? Jsou vám k něčemu otevřené hranice uvnitř Unie? Co vám přináší možnost pracovat a žít kdekoli v Evropské unii? Měli by mít mladí Češi nadále možnost studovat na vysokých školách v celé Evropské unii? Jak vám pomohlo, že Unie nařídila snížit ceny telefonických hovorů do zemí EU? Je dobře, že Unie zakáže plastové příbory a brčka? Mělo by Česko přestat těžit uhlí, jak to požaduje Brusel? Pište na adresu či e-mail: Evropa pro Čechy Deník, VLM, U Trezorky 921/2 158 00, Praha-Jinonice e-mail: lubos.palata@denik.cz