Celý svět byl překvapen tím, jak bleskurychle a bez odporu Tálibán převzal v Afghánistánu moc. Proč k tomu došlo?
To je primárně otázka na zpravodajce, ale člověk celkem dokáže pochopit, že třistatisícová vycvičená armáda přestala bojovat v okamžiku, kdy ji opustil nejvyšší velitel a odletěl směrem na Tádžikistán, který mu ani nedovolil přistát.

Jenom to, nebo většina příslušníků Západem vycvičené a podporované armády byla ve skrytu duše na straně Tálibánu?
Nemyslím, že šlo o většinové přesvědčení. Tádžická část jednotek zůstala s Abdullem Abdulláhem a jednotky z kmene Durání zůstali věrni Hamídu Karzáimu. Na tom, kdo odletěl a kdo zůstal, lze pochopit, kdo má v Afghánistánu vojenskou sílu a kdo ne. Kdo ví, že jsou za něj ochotni jeho lidé bojovat bez ohledu na to, jakou mají zrovna uniformu, tam zůstal a pokouší se být součástí politické mapy příštího Afghánistánu.

Davy lidí shromážděné u mezinárodního letiště v afghánské metropoli Kábulu, 17. srpna 2021
Chaos na kábulském letišti pokračuje. O život přišlo dalších sedm Afghánců

Chcete tím říct, že bývalý afghánský prezident Karzáí má šanci být součástí vládnoucí struktury?
To by asi bylo hodně těžké pro něj i Tálibán, ale rozhodně bude hrát podobně významnou roli, jakou hrál v době prezidentského období svého nástupce Ghaního. Z prezidentského paláce se odstěhoval hned vedle, což byl významný symbol ukazující skutečný stav věcí. Rychlý pád Ghaního armády a Karzáího prodloužený pobyt v Kábulu říká vše.

Co říká o budoucích vztazích mezi formující se novou afghánskou mocí a Západem, respektive USA?
Říká, že pokud chcete v této zemi čehokoliv dosáhnout, musíte vycházet z afghánských reálií. Vztah k rodině, kmenu a klanu tam bude vždy vyšší než k jakékoliv myšlence. Krev ničím nenahradíš. Na to by se měl každý, kdo bude vztahy s Afghánistánem formovat, soustředit. Jsou témata, která jsou pro nás důležitá, ale tamní majoritní populace o ně naprosto nestojí. Jsou témata, která jsou u nás tabu, ale v Afghánistánu jsou součástí základní lidské identity.

Hrozí v Afghánstánu občanská válka nebo nepokoje, které by znamenaly mohutnou uprchlickou vlnu do Evropy?
Už dnes je druhým nejčastějším uprchlíkem na této planetě Afghánec. Asi se to nezmění, spíše se to může zhoršit. O vývoji v této zemi rozhodnou dva souběžné procesy. Jednak půjde o ustavení vlády, která by obsahovala nejen Tálibán, ale i představitele etnických menšin tak, aby byly naplněny dohody z Dauhá. Jednak o to, zda ta část Tálibánu, která tomuto uspořádání není vůbec nakloněna, zvítězí, nebo bude poražena. Směr na dohodu je osobně svázán s jedním ze čtyř zakladatelů Tálibánu mullou Baradarem, který ale není spirituálním vůdcem Tálibánu.

Evakuace Afghánských rodin z Kábulu.
Nový vůdce země? Do afghánského Kábulu přijel druhý muž Tálibánu Barádar

Ale možná se stane budoucím prezidentem.
To je pravda, jenže už méně se hovoří o tom, že v tomto emirátu vzniká struktura ne nepodobná Íránské islámské republice, kde úlohu ajatolláha může mít spirituální vůdce Tálibánu a pak už nebude tak důležité, kdo je prezident. Tato tajenka se rozluští v rámci velmi malé skupiny lidí, kteří se znají léta.

Je Afghánistán po vítězství Tálibánu bezpečnostním rizikem pro Evropu a Českou republiku?
Od okamžiku, kdy vznikl, byl Afghánistán hrozbou. Byl stvořen, aby od sebe oddálil britskou Indii a carské Rusko. Avšak ani jedna z těchto mocností ho neovládla. Obě to zkusily a neuspěly.

Zkusily to i USA, které ovšem primárně chtěly po roce 2001 zničit Al-Káidu a zlikvidovat Usámu bin Ládina.
A to se podařilo, zatímco všechno ostatní nikoliv.

Poškodí to prezidenta Joea Bidena?
Poškodí ho to, ale nikoliv nenávratně.

Co říkáte na vyjádření české hlavy státu Miloše Zemana, podle něhož v Afghánistánu selhala nejen Amerika, ale i NATO, což vyvolává pochybnosti o oprávněnosti jeho existence?
My jsme členy Severoatlantické aliance a víme, proč.

Jeden z protestů v Kábulu proti vládě Tálibánu.
Ženy znásilní a zabijí. Raději si vezmu život. Studentka popsala dění v Kábulu

Nešlo tedy o tak fatální pochybení, abychom si tuto otázku kladli?
Vždy si musíme klást otázky, ale to, že si je klademe, neznamená, že na ně existují odpovědi v rámci možného. Pro mne je to tedy otázka stejně zajímavá, jako jestli v příštích deseti letech přiletí mimozemská civilizace.

Daleko víc opodstatněná je úvaha, jak jsou americká CIA a další zpravodajské služby profesionální, když je vývoj v Afghánistánu zaskočil?
Samozřejmě to ve chvíli, kdy se odhad šesti měsíců změnil na skutečnost šesti hodin, vyvolává pochyby. Ale protože nejsem členem americké zpravodajské služby, nemohu vědět, jak moc je profesionální.