Vysoká míra sebevražd v zemi není pro odborníky ničím novým. Japonsko mezi vyspělými státy dlouhodobě drží primát s nejvyšším počtem těchto činů v přepočtu na obyvatele. Nejčastěji si podle CNN lidé berou život kvůli sociální izolaci, dlouhé pracovní době nebo duševnímu zdraví.

Tragický říjen

Celosvětová pandemie onemocnění covid-19 však spolu s ekonomickými problémy přinesla i vlnu sebevražd, jakou odborníci nepamatují. Ve smutné statistice takto vyčníval zejména loňský říjen, kdy se z vlastní vůle zabilo dokonce více Japonců, než jich zemřelo na koronavirus za celý rok 2020. 

U otrav léky je obrovský rozdíl mezi přístupem mužů a žen.
Sebevražd přibývá, lidé nevidí světlo na konci tunelu, říká koroner

Zatímco ekonomické krize v minulosti v Japonsku dopadaly zejména na muže ve středních letech, s covidem přišla nečekaná změna. O sebevraždu se loni v říjnu podle BBC pokusilo rekordních 879 žen. Oproti stejnému měsíci v roce 2019 šlo o 70% nárůst.

Smrt ženy volí čím dál častěji

Nejnovější statistiky ukazují, že dopady koronavirové krize ovlivňují častěji mladé Japonce. A zejména pak mladé ženy. Podle přední expertky na sebevraždy Michiko Uedaové je nárůst ženských sebevražd v posledních měsících nevídaný. „Za dosavadní kariéru jsem nic takového neviděla. Může za to zřejmě fakt, že pandemie působí hlavně na odvětví, v němž ženy působí častěji. Například na cestovní ruch, maloobchod nebo potravinářství,“ vysvětlila.

V zemi také v posledních letech výrazně přibylo svobodných žen, které žijí samy. U mladých Japonek je také poměrně časté, že pracují na nejistých pozicích, o které v případě krize mohou velmi snadno přijít. „Tyto ženy covid zasáhl velmi tvrdě, za posledních osm měsíců jich přišlo o práci obrovské množství,“ uvedla Uedaová.

Útěk od týrání

Spolu s ekonomickými problémy může koronavirus přinést také prohloubení psychických potíží. V podobné situaci se ocitla i devatenáctiletá Japonka, která se o sebevraždu pokusila hned několikrát. V dětství ji týral bratr, po útěku z domova nemohla snést deprese a samotu. Skončit se životem se zdálo jako jediné východisko. „Od loňského roku jsem se zabít pokusila mnohokrát. Nakonec jsem vzdala i snahu o smrt,“ vypověděla.

Pomohla jí až japonská organizace Bond Project, která nabízí pomoc ženám v nouzi. Podle její zakladatelky Jun Tachibanové koronavirus působí o to hůře právě na ty nejzranitelnější. „Často jsou to lidé, kteří trpí samotou nebo kvůli dopadům pandemie nemají kam jít,“ sdělila.

Svoji první migrénu si Gabriela Bartáková vybavuje dodnes, přestože od ní uplynulo už 28 let.
Migréna mi vzala radost ze života, popisuje žena. Trpěla i čtyřikrát týdně

Těm, kteří už před rozšířením viru trpěli nějakou formou fyzického či sexuálního zneužívání, pak covid situaci ještě zhoršil. „Mluvila jsem s dívkou, kterou zneužíval vlastní otec. Kvůli covidu byl doma častěji, takže před jeho útoky dívka neměla kam utéct,“ popsala zakladatelka organizace.

Celebrity "příkladem"

K neveselé statistice v Japonsku do velké míry přispívají i sebevraždy známých osobností. Opustit tento svět se loni rozhodla například populární japonská herečka Yuko Takeuchiová. „Smrt celebrity poté v následujících dnech vedla k dalším 207 ženským sebevraždám,“ vyčíslil bývalý novinář Yasuyuki Shimizu.

Japonsko se aktuálně potýká se třetí vlnou koronavirové pandemie. Vláda nařídila druhý nouzový stav, který pravděpodobně prodlouží do konce února. O práci tak přichází stále více lidí.