Kliknutím zvětšíteTento týden zveřejněné dokumenty, jejichž obsah podrobně shrnuli například reportéři CNN, získalo konsorcium světových médií, včetně nezávislé organizace investigativních reportérů z Moldavska a Rumunska RISE Moldova. Tajný plán údajně vypracovaný prezidentskou administrativou v Kremlu odhaluje desetiletou strategii, díky které by Rusko mohlo vtáhnout bývalou sovětskou republiku do své sféry vlivu do roku 2030.
Celý název dokumentu zní „Strategické cíle Ruské federace v Moldavské republice“ a byl vytvořen na podzim roku 2021, kdy v Kišiněvě po volbách převzala vládu nová proevropská většina. Text údajně podrobně popisuje možnosti destabilizace země, včetně podpory proruských skupin, využití pravoslavné církve či vytvoření naprosté závislosti Moldavska na dovozu ruského plynu. Plán byl podle novinářů vypracován s cílem zmařit příklon Moldavska k Západu, konkrétně zabránit užším vztahům státu s NATO či vstupu do Evropské unie.
Pětistránkový dokument je rozdělen do několika částí, s krátkodobými, střednědobými a dlouhodobými cíli. Mezi ty bezprostřední patří například zablokování snah Moldavska o získání vlivu v proruské separatistické oblasti Podněstří, kde se aktuálně nachází asi patnáct set ruských vojáků, či „opozice vůči expanzivní politice Rumunska v Moldavské republice“. Dokument také klade Rusku za cíl posílit negativní postoj Moldavanů vůči NATO a „vytvořit stabilní proruské skupiny vlivu v moldavských politických a ekonomických elitách“.
Moldavsko přitom zřejmě není jediným státem, který Vladimir Putin do roku 2030 plánuje dostat pod svůj vliv. Skupina zahraničních novinářů před nedávnem upozornila rovněž na uniklé spisy, které odhalily podobné ruské záměry s Běloruskem. Oba dokumenty údajně na podzim roku 2021 vytvořilo ruské Prezidentské ředitelství pro přeshraniční spolupráci.
Rusko chce rozdělit moldavskou společnost, tvrdí vláda
Poslanci moldavské vládnoucí strany už dokument, který zveřejnila investigativní média, odsoudili. „Rusko nadále trvá na rozdělení a znepřátelení naší společnosti," řekl novinářům z Balkan Investigative Reporting Network zástupce strany PAS (Strany akce a solidarity) Oazu Nantoi. „Kromě posílení vojenských schopností musíme čelit ruské politice myšlenkou, že zárukou míru pro Moldavsko je jeho evropská perspektiva,“ dodal Nantoi.
Rusko podle něj sází zejména na socialistického vůdce a moldavského exprezidenta Igora Dodona, který aktuálně čelí obvinění z vlastizrady a který by v případě pádu současné vlády mohl podle některých znovu získat kontrolu nad zemí. „Vidíme to v průzkumech, které říkají, že asi 30 procent našich spoluobčanů zůstává pod vlivem ruské propagandy a pracuje s jejími klišé. To je nyní hlavní riziko pro národní bezpečnost,“ řekl Nantoi, který je současně členem parlamentního výboru pro bezpečnost a obranu.
Z ruských plánů na destabilizaci země už před zveřejněním dokumentu Kreml obvinila také současná moldavská prezidentka Maia Sanduová. Ta koncem roku 2020 nahradila právě Dodona, který měl podle mnohých blízko k ruskému režimu.
Sanduová v únoru konkrétně uvedla, že moldavské úřady potvrdily informace o tom, že Rusko chce v zemi provést násilný převrat a odstranit současnou prozápadní vládní garnituru. „Plán zahrnuje podvratné aktivity a rovněž využití osob ze zahraničí pro násilné akce. Pokusy Kremlu zatáhnout do naší země násilí nebudou úspěšné,“ sdělila hlava státu podle moldavské veřejnoprávní stanice Radio Moldova.
Jmenovitě pak zmínila aktéry z Ruska, Běloruska, Srbska a Černé Hory. Moskva podle ní rovněž počítá s pomocí proruské opozice v Moldavsku. Zemí aktuálně zmítají masivní protivládní protesty, které svolává proruská neokonzervativní strana Șor. I ty má podle ní aktivně podporovat právě Kreml.
Prezidentka už vyzvala státní instituce k ostražitosti a parlament, aby co nejdříve přijal zákony, které tajné službě poskytnou účinnější nástroje pro zajištění bezpečnosti země.
Uniklé ruské dokumenty jsou podle mnohých komentátorů důkazem snahy Ruska destabilizovat zemi, která je silně závislá na ruském plynu. Podle moldavského analytika a bývalého diplomata Alexeje Tulbureho Moskva zvýšila ceny plynu, aby donutila Moldavsko k poslušnosti. „Po Ukrajině jsme dalším cílem. Rusko proti nám vede hybridní válku, která zahrnuje energetické vydírání a podporu protestů,“ myslí si.
O takovém plánu nic nevíme, oponuje Kreml
Rusko existenci dokumentu „Strategické cíle Ruské federace v Moldavské republice“ důrazně popřelo, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov navíc ve čtvrtek obvinil moldavské vládní představitele z rusofobie. „Nevíme nic o existenci takového plánu. Nevylučuji, že se jedná o další padělek. Rusko vždy bylo a zůstává otevřené budování dobrých sousedských, vzájemně prospěšných vztahů s Moldavskem,“ reagoval na dotaz CNN Peskov.
Dodal také, že ruskou stranu mrzí, že současné vedení Moldavska se nechává strhnout „zcela neopodstatněnými a nepodloženými předsudky“ vůči Moskvě. Ruští představitelé už dříve prohlásili, že moldavská prezidentka Maia Sanduová je dosazena Západem.
Tisíce lidí 12. března demonstrovaly v moldavském hlavním městě proti vládě a zvyšujícím se životním nákladům. Protesty svolala proruská strana Șor
Také vůdčí postava proruské strany Șor Marina Tauberová pro švédskou CNN Expressen popřela, že by Rusko pomáhalo organizovat či financovat protivládní protesty v zemi. Strana požaduje, aby vláda uhradila lidem vysoké účty za energie za zimní měsíce.
Rusko v Moldavsku podkopává demokracii, reaguje Západ
Rizikovost ruského vlivu na Moldavsko tento týden zmínil i britský ministr zahraničí James Cleverly, který ve čtvrtek navštívil Kišiněv. „Málo společností rozumí taktice ruské zhoubné činnosti více než Moldavsko a Gruzie. Velká Británie nebude nečinně přihlížet, zatímco Moskva nestydatě podkopává demokracii, suverenitu a územní celistvost těchto zemí,“ prohlásil Cleverly a slíbil Moldavsku finanční podporu na pomoc s energetickou krizí.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová a britský ministr zahraničí James Cleverly
Na existenci dokumentu a údajné plány Ruska už reagovala také americká vláda. „Agenti s vazbami na ruskou rozvědku se snaží zorganizovat a využít protesty v Moldavsku k vyvolání organizovaného povstání proti moldavské vládě,“ okomentoval koordinátor Rady národní bezpečnosti USA pro strategickou komunikaci John Kirby. Zdůraznil také, že Spojené státy v reakci na plán Ruska podnikají potřebné kroky.
Patříme k Evropě, nebo k Rusku?
Zveřejnění kontroverzního dokumentu zasahuje Moldavsko v době, kdy s ním citelně zmítají následky ruské invaze na Ukrajinu. Ceny plynu v zemi jsou astronomicky vysoké, inflace vyšplhala nad 30 procent a starší Moldavané dostávají účty za energie, které jsou vyšší než jejich důchody.
Jak upozorňují autoři analýzy moldavské situace pro server Al-Džazíra, Moskva a Kyjev v současnosti vysílají diametrálně odlišné zprávy o tom, co se vlastně v jedné z nejchudších zemí Evropy děje. Zatímco proruské síly napětí v Moldavsku nazývají „občanským konfliktem“, prozápadní aktéři vnímají tamní krizi jako následek hybridní války, kterou podnítila Moskva, aby národ přinutila vrátit se zpět pod politický vliv Ruska.
Proruská neokonzervativní strana Șor, založená uprchlým oligarchou Ilanem Șorem, který byl v roce 2017 odsouzen k sedmi a půl letům vězení za účast na miliardové zpronevěře ze tří moldavských bank, letos zorganizovala týdenní demonstrace v hlavním městě Kišiněv. Protestovat proti vysokým cenám energií přišly tisíce lidí. Poslední protesty přitom vedly k několika zatčením.
Podle ukrajinského analytika Alekseje Kušče jsou právě protivládní protesty jedinou šancí Moskvy ovlivnit situaci v Moldavsku, protože přímá vojenská invaze je v tuto chvíli nereálná. „Jedinou šancí Ruska je otřást situací zevnitř a přivést proruské strany k moci prostřednictvím bleskového hlasování v parlamentu,“ řekl expert reportérovi z Al-Džazíry.
Polarizující prohlášení Moskvy a Západu jen odrážejí ještě hlubší domácí rozkol. Moldavský poslanec a člen strany moldavských socialistů Bogdan Tirdea například obvinil prezidentku Sanduovou a její proevropskou stranu PAS z toho, že jsou washingtonskou politickou loutkou. „Vždy se snaží hrát na válečnou kartu, vytváří hysterii a podporují neustálý strach v zemi,“ upřesnil Tirdea pro server Al-Džazíra. Tvrdí také, že současná vláda potřebuje ‚malou válku‘, aby se definitivně mohla připojit k Rumunsku a NATO.
Moldavsko a Rumunsko sdílejí úzké historické i kulturní vazby, odhaduje se, že až milion Moldavanů v současnosti vlastní rumunské pasy. Podle posledních průzkumů podporuje sloučení s Rumunskem přibližně 44 procent obyvatel Moldavska, zatímco pouze 40 procent si podle Al-Džazíry přeje, aby se jejich národ připojil k Euroasijské ekonomické unii (EAEU), bloku volného obchodu ovládanému Ruskem.
V centru konfliktu
2,6milionová země se tak nyní ocitla doslova v samotném středu konfliktu mezi Ruskem a západními zeměmi podporujícími napadenou Ukrajinu. „Moldavsko je zemí, která má dlouhou dobu velkou ruskou diasporu, má velkou skupinu obyvatel, která mluví rusky a neumí rumunsky. To jsou například Gagauzové, potomci etnických Turků. Nedá se říci, že podpora směřování do Evropy, do Evropské unie, je zcela jednoznačná. Nicméně jsem přesvědčen, že je většinová,“ komentoval tento týden pro Deník český velvyslanec v Moldavsku Stanislav Kázecký.
Už tak enormní napětí mezi Moskvou a Kišiněvem Ruská federace ještě zhoršila minulý měsíc, kdy prezident Vladimir Putin zrušil dekret z roku 2012 zajišťující Moldavsku suverenitu. Jak koncem února popsala agentura Reuters, rozhodnutí bylo údajně přijato kvůli 'zajištění národních zájmů Ruska v souvislosti s rozsáhlými změnami, ke kterým dochází v rámci mezinárodních vztahů'. „Moldavsko je jedním z národů, které chce Západ proměnit v další ‚protiRusko‘,“ nechal se minulý měsíc slyšet ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Rusko navíc už v minulosti obvinilo Kyjev z plánované invaze Podněstří, které sousedí s jihozápadní Ukrajinou. Moskva má v tomto regionu více než patnáct set vojáků, význam lokality pro Kreml loni v únoru výrazně zvýšila válka na Ukrajině. Ruské ministerstvo obrany v únoru uvedlo, že Kyjev podle ní shromažďuje své vojáky v několika pohraničních vesnicích. Jak Ukrajina, tak Moldavsko však tato tvrzení popřely.
Moldavsko na rozcestí
Moldavsko je východoevropský vnitrozemský stát ležící mezi Ukrajinou a Rumunskem. Od začátku války na Ukrajině zemi provázejí obavy, že by Rusko mohlo rozšířit invazi i na moldavské území, aby k ovládaným lokalitám připojilo proruskou separatistickou provincii Podněstří. Území na ukrajinské hranici má jeden z největších evropských skladů se zbraněmi, municí a bombami ze sovětské éry. Krátce po začátku války v únoru loňského roku tehdejší velitel ruské Centrální vojenské oblasti, generálmajor Rustam Minněkajev, řekl, že jedním z cílů „zvláštní vojenské operace“ je vytvořit koridor přes jižní Ukrajinu právě do Podněstří.
Již od začátku konfliktu se i proto Moldavsko snaží navázat bližší vztahy se západními partnery. Loni v červnu přiznala EU Moldavsku, stejně jako Ukrajině, status kandidátské země. „Rusko-ukrajinská válka přinesla pro zemi zásadní změny, které pomohou Moldavsku urychlit prozápadní směřování. Z geografického hlediska zůstáváme na stejném místě, nechceme ale patřit do postsovětského světa, ale do světa svobody a demokracie,“ zdůraznil moldavský analytik Tulbure.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
