Říkají jim Lovci (The Hunters). Malý tým vyšetřovatelů OSN již více než dvě desetiletí pátrá po pachatelích jednoho z nejhorších masových vraždění v minulém století - genocidy ve Rwandě. V africké zemi bylo za sto dnů zabito nejméně 800 tisíc lidí - většinou příslušníků menšinového kmene Tutsiů. Lovcům se postupně povedlo vypátrat většinu ze strůjců masakru, které z válečných zločinů před dvaceti lety obvinil Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu. Nyní našli dalšího. Před několika dny oznámili, že se jim povedlo objevit Protaise Mpiranyau.

Lidé přikrývají mrtvolu v centru uzbeckého města Andižan.
Nestřílejte, křičely ženy a děti. Státem řízený masakr v Andižanu vešel do dějin

Ten až do května 2020 zůstával nejhledanějším rwandským válečným zločincem ze všech 93 obviněných. „Podle obžaloby dal v roce 1994 jako šéf rwandské prezidentské stráže svým mužum seznam prominentních Tutsiů určených k odstranění. Vydal také příkaz vyvraždit i jejich rodiny. Rovněž nechal vyzbrojit a vycvičil nechvalně známou milici Interahamwe Hutu, která pozabíjela tisíce lidí,“ připomíná zvěrstva The Guardian.

Mpiranyaou vedená prezidentská stráž zavraždila rovněž tehdejší rwandskou premiérku Agathe Uwilingiyimanaovou (patřila k umírněným Hutuům) a znetvořila její tělo. Zabito tehdy bylo i deset belgických vojáků, kteří měli političku hlídat.

Mpiranya ale za mřížemi neskončí. Před několika lety zemřel. „Dvacetileté pátrání po jednom z nejbrutálnějších válečných zločinců světa se definitivně uzavřelo na zarostlém hřbitově u Harare, hlavního města Zimbabwe. Tělo bývalého velitele rwandské prezidentské stráže, obviněného z genocidy, tam leželo pohřbené pod náhrobním kamenem s falešným jménem. Ke hrobu vyšetřovatele OSN dovedla zásadní stopa v podobě zkonfiskovaného počítače - nacházel se v něm nákres vzhledu Mpiranyaova hrobu,“ píše britský list The Guardian.

Keňa. Ilustrační foto.
V Keni si spletli leteckou bombu se zeleninou. Naštěstí zasáhla policie

Po objevení hrobu bylo tělo exhumováno a podrobeno analýze. Testy DNA pak minulý týden definitivně potvrdily, že pod zemí opravdu leží válečný zločinec. „Objev těla poskytuje útěchu ve vědění, že tento muž už nemůže způsobit žádné další škody,“ vyjádřil se vedoucí pátrací akce OSN Serge Brammertz.

Vrah Mpiranya, který dozoroval vyvražďování tisíců lidí, zemřel v roce 2006. „Příčinou smrti byl infarkt, který vyvolala tuberkulóza. Bylo mu padesát let,“ píše The Guardian.

Pátrání, které připomínalo hledání jehly v kupce sena, možná nálezem těla skončilo, zůstává po něm ale množství otazníků. Tím hlavním je, kdo masovému vrahovi pomáhal uniknout.

Kdo skrýval zločince

Objev Mpiranyaova těla na hřbitově Granville u hlavního města Zimbabwe totiž potvrdil dřívější výstupy vyšetřování - a to, že v Zimbabwe zřejmě válečnému zločinci pomáhali vybudovat si nový život a identitu nejen jeho blízcí, ale také někteří tamní vysoce postavení političtí představitelé.

Vedení země to popírá a tvrdí, že o Mpiranyaovy přítomnosti nevědělo. „Jako zákon dodržující národ Zimbabwe nikdy nebude ukrývat zločince,“ prohlásil ministr zahraničí Frederick Shava s tím, že vláda Zimbabwe po celou dobu s vyšetřovateli OSN spolupracovala.

Jezero Mead vydalo barel, ve kterém byly lidské ostatky.
Jako v devadesátkách. Snížená hladina přehrady v USA odhalila hrůzné nálezy

Jenže závěry vyšetřování mluví o něčem jiném. „Zjistilo se, že do země Mpiranya přiletěl tamním vojenským letounem a v době svého pobytu byl v častém kontaktu s představiteli režimu tehdejšího prezidenta Roberta Mugabeho, kteří si byli dobře vědomi jeho identity. Znali ho totiž jako cenného spojence z doby druhé války v Kongu v letech 1998 až 2003,“ zmiňuje The Guardian.

V Zimbabwe žil Mpiranya pod jménem Sambao Ndume. Na hrobě měl kromě tohoto jména uveden ještě nápis ve francoužštině. „Zde navždy odpočívá ten, kdo miloval svou vlast, svůj lid a svou rodinu více než vlastní život,“ stálo na náhrobku.

Honit stín

Cesta, která Lovce až k tomuto místu dovedla, byla nesmírně dlouhá a spletitá. Plná slepých uliček a přeludů. „Objevovaly se zprávy od svědků z celé Afriky, kteří tvrdili, že Mpiranyau někde zahlédli. Až do konce loňského roku se vyšetřovatelé domnívali, že je stále naživu a ukrývá se v Zimbabwe se svými spolubojovníky z války v Kongu,“ uvádí The Guardian.

Mpiranya utekl ze Rwandy po pádu režimu Hutuů v červenci 1994. Postupně prošel několika africkými státy - nejdřív Kamerunem, pak se přemístil do Konga, kde bojoval se sílami Hutuů po boku vojáků Zimbabwe, proti oficiální rwandské armádě. Právě v boji získal Mpiranya významné přátele ze Zimbabwe. „S těmi chlapíky si vybudoval blízké vztahy. Respektovali ho. Byl dobrým velitelem, profesionálem. Dokázal naslouchat, klást otázky, rozhodovat se. Takže Zimbabwany ohromil,“ prozradil jeden z vyšetřovatelů OSN.

Proces s vrahem Charlieho Lindbergha. Na snímku právě vypodívá otec dítěte, letec Charles Lindbergh. Obviněný německý přistěhovalec Hauptmann je na snímku vpravo, muž zachycený z profilu.
Dítě letce Lindbergha unesli přímo z postele, pátrání skončilo děsivým nálezem

Když pak byl Mpiranya v září 2002 obviněn z válečných zločinů ve Rwandě, měl už v Zimbabwe dostatek dobrých přátel, na které se mohl obrátit s prosbou o pomoc. Pomohli mu překročit hranice a vybudovat nový život. „Do nového bydliště si přivezl i několik dalších spolehlivých velitelů Hutuů, a pod novou identitou vybudoval malou přepravní společnost - dva kamiony si zřejmě koupil za diamanty z Konga, ke kterým se dostal v tamní válce,“ nastiňuje The Guardian.

V podnikání se mu ale příliš nedařilo a jeho společnost i rodina se brzy dostaly do finančních problémů. Když onemocněl tuberkulózou, neměl ani peníze na léčbu.

Jeho smrt jeho blízcí utajili, aby se nedostali do problémů. „Vyšetřovatelé pak několik z nich našli ve Velké Británii a Evropské unii, kam se dostali s falešnými žádostmi o azyl,“ píše The Guardian.

Experti z specializované skupiny OSN dlouho tápali v temnotě. Muž pro ně byl pouhým stínem. „Tým prozkoumal všechny možné databáze, opakovaně vyslýchal svědky, postupně vyvracel spekulace. S jistotou věděl jen to, že v roce 2002 pobýval Mpiranya v Kongu. Vyšetřovatelé postupně zrekonstruovali každý detail jeho života,“ uvádí The Guardian.

Joaquin Pinto, obraz Inkvizice
Temné výročí: Před 770 lety povolil papež u výslechů mučení, mělo svá pravidla

Průlom nastal až loni v září. Tehdy byl při razii v jedné evropské zemi (nebylo zveřejněno v jaké) objeven zásadní důkaz - počítač. „V něm vyšetřovatelé narazili na e-maily s narážkami na toho, kdo odešel a starého muže. Poté zjistili, že mnozí Mpiranyaovi příbuzní se v říjnu 2006 začali sjíždět do Zimbabwe. V počítači našli fotografie z pohřbu, mezi nimi i snímky těla připraveného do hrobu. Mrtvý vypadal jako Mpiranya. Oděn byl do obleku, který byl později skutečně nalezen v hrobě,“ píše The Guardian.

Konečně bylo čeho se chytit. Tým ale stále nevěděl, kde se hrob s hledaným nebožtíkem nachází. Vodítkem k němu se stal další obrázek z počítače - fotka nákresu náhrobku. „Uvědomili si, že šlo o objednávku pro rytce z Harare. A bylo jim jasné, že pokud najdou náhrobek, najdou i tělo,“ zmiňuje The Guardian.

V únoru letošního roku vyšetřovatelé zúžili okruh na konkrétní hřbitov. „Tráva na něm byla tak vysoká, že zakrývala náhrobky. Vyšetřovací tým místo pročesával dvě a půl hodiny, než objevil to, po čem pátral,“ konstatuje The Guardian.

Ani nyní, po objevení těla, ale práce Lovců nekončí. Pět dalších uprchlých pachatelů rwandské genocidy ještě stále zbývá najít.