„Ruská armáda nadále ostřeluje civilní infrastrukturu v Charkově a Záporožské oblasti. Během posledních 24 hodin odrazila ukrajinská armáda šest nepřátelských útoků,“ shrnul situaci na bojišti ve středu ráno na sociálních sítích ukrajinský generální štáb. Podle stejného zdroje pokračuje také ostřelování Charkova a bombardování Mariupolu. 

Podle gubernátora Charkovské oblasti Oleha Syněhubova přišlo během uplynulých 24 hodin při ruském ostřelování Charkova o život nejméně sedm lidí. V nemocnici zemřel i dvouletý chlapec, který byl zraněn při ostřelování před několika dny. 

Ukrajinské ministerstvo vnitra v noci na středu informovalo, že v Buči a v dalších městech i vesnicích Kyjevské oblasti zahynulo během ruské invaze přes 720 civilistů. Dalších 200 osob se pak v současnosti pohřešuje. Od začátku války evidují úřady hlášení o více než 3000 trestných činech spáchaných ruskými vojáky, z nichž až polovina údajně naplňuje skutkovou podstatu válečných zločinů.

Další těla umučených a popravených civilistů se podle místních úřadů našla také v obcích Sumské oblasti, které byly v uplynulých týdnech okupovány ruskou armádou. „V Sumské oblasti se našlo více než 100 mrtvých civilistů, počet bohužel každý den roste. Mnoho znich bylo zabito se svázanýma rukama, na tělech jsou známky mučení,“ popsal šéf oblasti Dmytro Žyvyckyj.

Satelitní snímky, na které upozornil zpravodajský server BBC, ukazují, že Rusové v současnosti posilují své pozice na třech místech nedaleko hranic s Ukrajinou. Konkrétně v Bělgorodské i Voroněžské oblasti a dále také poblíž jihoruského města Matveev Kurgan v Rostovské oblasti.

Váleční uprchlíci z Irpině.
Šokující svědectví žen znásilněných vojáky: výhrůžky smrtí, brutalita i vraždy

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského není v současnosti možné učinit stoprocentní závěry o tom, zda ruská armáda použila v obklíčeném strategickém přístavu Mariupol chemické zbraně. „V tuto chvíli není ve městě možné provést řádné vyšetřování,“ konstatoval Zelenskyj podle agentury Reuters. 

O útoku blíže neupřesněnou „jedovatou látkou“ v úterý informoval pluk Azov, který Mariupol brání. Oběti útoku měly mít podle obránců města potíže s dýcháním a pohybem. Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) následně uvedla, že situaci na Ukrajině bedlivě monitoruje. Použití chemických zbraní přitom nepotvrdila, ale ani nevyvrátila. 

Podle BBC se ústředním bodem bitvy o jihoukrajinský Mariupol stalo získání kontroly nad metalurgickým komplexem Azovstal, který se stal jednou z klíčových základen několika tisíců obránců v obleženém městě. „V útrobách obrovského průmyslového areálů se odehrávají prudké boje,“ upozorňuje server s tím, že přesný počet příslušníků ukrajinských ozbrojených sil, kteří zde našli útočiště, nelze kvůli nedostatku spolehlivých informací určit. 

Ukrajinští vojáci čelí ruské ofenzívě
Může být NATO více vtaženo do války? Jsou tři možné scénáře eskalace konfliktu

Ukrajinská armáda ve středu výrazně poškodila křižník Moskva, který je vlajkovou lodí ruské černomořské flotily a zároveň jedním z plavidel, která vyzvala ukrajinskou posádku na Hadím ostrově ke kapitulaci. Uvedl to guvernér Oděské oblasti Maksym Marčenko.

Proruští separatisté i ruské ministerstvo obrany ve středu uvedli, že do ruského zajetí se v Mariupolu vzdala asi tisícovka ukrajinských vojáků, a to včetně 162 důstojníků. Informaci však nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Mluvčí ukrajinského ministerstva obrany pro agenturu Reuters prohlásil, že o ničem takovém nemá informace. 

Rusko je podle generála Igora Konašenkova připravelo zaútočit na strategická místa, odkud ukrajinská armáda přijímá rozkazy, a to včetně Kyjeva. K útoku na velitelská centra podle Konašenkova dojde, pokud bude Ukrajina pokračovat v útocích na území Ruska. „Ukrajinské jednotky se snaží sabotovat a útočit na zařízení na území Ruské federace,“ cituje Konašenkova ruská vládní agentura TASS.

Humanitární koridory se neotevřou

V Mariupolu stále čeká na evakuaci více než sto tisíc lidí, ruská armáda však již čtvrtý den v řadě odchodu civilistů z města brání. Tvrdí to alespoň starosta města Vadym Bojčenko. Problémy s evakuací ohlásila i ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková, podle níž se ve středu neotevřou humanitární koridory. „Rusové nerespektují mezinárodní humanitární právo a ani řádně nekontrolují své lidí. Míra nebezpečí je tak vysoká, že jsme nuceni upustit od otevření humanitárních koridorů,“ přiblížila. 

Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj přesto vyzval občany, aby se pokusili evakuovat na vlastní pěst. „Evakuujte se na západní Ukrajinu, dokud je to možné,“ apeloval na Ukrajince.