„Tento případ se táhne už od roku 2005. Dluh na nájemném se za tu dobu vyšplhal na sto pětašedesát tisíc korun. Poplatky z prodlení představují dalších zhruba tři sta tisíc. V současné době je to takový náš rekordman,“ sdělil ředitel břeclavské Domovní správy Josef Matúšek.
Osmačtyřicetiletá žena ovšem to, že by městu dlužila, odmítá. Když u jejího bytu zazvonil exekutor, nebyla na vystěhování vůbec připravená.
„Z domovní správy nepřišla na mé jméno ani jediná složenka.

Všechno chodilo na manžela. Dodnes nevím, jak vypadá složenka na nájem,“ dušovala se bývalá manželka tajemníka mikulovské radnice, která podle svých slov pobírá invalidní důchod.
Jak tvrdila, vůbec netuší, kolik dluh na bydlení ve třípokojovém bytě s pětitisícovým nájmem dělá. „Myslela jsem, že nájemné platí bývalý manžel. Pro syna,“ řekla.

Podle šéfa domovní správy je to ale nesmysl. „O narůstajícím dluhu dobře ví. Řešili jsme to s ní, několikrát jsme tady byli a snažili jsme se pomoci. Nabízeli jsme jí i menší byt, který by mohla finančně utáhnout, ale nebyla s ní řeč,“ krčil rameny Matúšek.
„Někdy nám ani neotevřela, museli jsme komunikovat přes dveře. A tato složka jednou letěla ze schodů dolů,“ ukazoval na útlý spis.

I přes tyto rozpory probíhalo vystěhování relativně v poklidu. Vše se změnilo v okamžiku, když první auto s nábytkem ženy přijelo k domu jejích rodičů, kam chtěla přestěhovat. „Jeďte tam, mám to domluvené,“ říkala stěhovákům. Rodiče ji ale odmítli.
„Ať to dají, kam chtějí. Sem to nepřijde v žádném případě. Já tady nikoho nechci, všichni táhněte pryč. Mám po infarktu, budete mě mít na svědomí,“ křičel z okna rodinného domu v Břeclavi viditelně rozčílený otec neplatičky.

Zaměstnancům domovní správy tak nezbylo nic jiného, než nábytek i ostatní věci odvézt do vlastního skladu. Ženě vystěhované ze sídliště Na Valtické zatím poskytnou třídenní přístřeší v břeclavském azylovém domě. Kam ovšem půjde potom, je otázkou.
Město dalo Večeřové výpověď z nájmu v roce 2006. Žena se nijak nebránila a tak měly další události rychlý spád a vyvrcholily přivolením soudu k vystěhování neplatičky.

„Ročně se nám podaří uvolnit deset až patnáct bytů,“ konstatoval Matúšek, který chválí rychlejší práci soudů i novelu občanského zákoníku.
Domovní správa v Břeclavi spravuje asi šestnáct set bytů. Momentálně se potýká se čtyř a půlmilionovým dluhem na nájmech. Před pěti lety to bylo přes osm milionů.