Například v Rohatci na Hodonínsku v roce 1997 stoupla voda z řeky Moravy v některých místech až do výšky okenních parapetů. Obdobná situace už by se tam neměla opakovat. „V roce 2011 vznikla protipovodnová hráz dlouhá třináct set metrů, která v hlavním úseku dělí řeku Moravu a obec. Hráz má udržet i stoletou vodu. Samozřejmě ale záleží na tom, jak dlouho by pršelo," řekl rohatecký starosta Jarmil Adamec.

V říjnu 2020, když hrkla do obce další velká voda, podle Adamce hráz vodu vydržela a neprosakovala. „Tím, že je obec nachází těsně u řeky a z kopce, máme spíše problém s okolním terénem. Řeku by hráz zadržela, ale obec by se mohla zaplavit kvůli tomu, že je z kopečka," podotkl starosta.

Od roku 1999, kdy odstartovala takzvaná nultá etapa výstavby protipovodňových opatření, do roku 2018 stát investoval v celé republice do těchto staveb prostřednictvím Povodí Moravy 4,7 miliard korun. „K tomu je potřeba přičíst další více než miliardu, která je plánovaná na stavbu protipovodňových opatření v rámci nynější etapy," vyčíslil generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Na jihu Moravy patří mezi nejvýznamější stavby protipovodňové ochrany Břeclavi, Židlochovic, Rájce-Jestřebí nebo Pohořelic. Hotová jsou také opatření zvyšující kapacitu koryta řeky Svitavy v Blansku a Letovicích.

V těchto dnech pokračuje stavba poslední etapy protipovodňových opatření Břeclavi. „Pokud se neprotrhnou Nové Mlýny, už budeme chránění komplet. Máme výhodu oproti obcím, které leží u řeky Moravy, ty nemají žádnou přehradu," sdělil břeclavský starosta Svatopluk Pěček.

KOMPLETNÍ TÉMA K POVODNÍM NAJDETE ZDE.

Díky zásahům vodohospodářů jsou nyní hráze řeky Dyje zvýšené a zpevněné. „Je chráněná Stará Břeclav v oblasti Ostrova i na druhé straně řeky sídliště za koupalištěm. Poslední oprava je Komenského nábřeží a už to budeme mít komplet," doplnil Pěček. Hotovo má být podle plánu na podzim.

Teprve na začátku je naopak vytváření protipovodňové ochrany v Brně. S budováním první části okolo ulice Poříčí u řeky Svratky začali teprve na začátku tohoto roku. V blízkosti hokejové haly Rondo vznikne první náplavka ve městě. Náklady jsou zhruba jeden a půl miliardy korun. „Hotovo má být v posledním čtvrtletí roku 2023," informoval mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

Na úsek okolo Poříčí naváže v budoucnu úsek Trnitá, u něhož nyní projektanti zpracovávají dokumentaci pro stavební povolení. Stavba má začít v roce 2024. Další úseky Zbrojovka, Sokolova a Jih jsou ještě v ranější fázi přípravy. „Výše zmiňované prioritní úseky by měly být hotové do roku 2030," nastínil Poňuchálek.

Příprava takových staveb trvá podle něj mnoho let. „Musí být vypořádané majetkoprávní záležitosti, různá povolení a podobně," vyjmenoval.

Od roku 1997 se výrazně zdokonalil také systém hlásné a předpovědní povodňové služby, kterou zajišťuje Český hydrometeorologický ústav. Tuto službu doplňují další účastníci systému ochrany před povodněmi, kterými jsou státní podniky Povodí.

Ty provozují ve spolupráci s meteorology vodoměrné profily, díky nimž je možné sledovat i předvídat vývoj povodňové situace. Zatímco v roce 1997 mělo Povodí Moravy k dispozici data z třiceti profilů, nyní má podnik k dispozici údaje z 208 stanic. „Aktualizace dat z těchto stanic je navíc každých deset minut. Díky hustotě měření, dostupnosti dat o vývoji průtoků a srážek a digitálnímu přenosu dat jsme schopní předvídat nástup, vývoj i průběh povodní," přiblížil Gargulák.

Podle ředitele Garguláka je hrozba tohoto živlu aktuální i v době, kdy velký problém představuje sucho. „Jedná se o druhý hydrologický extrém a dle předpovědi klimatologů se s oběma extrémy budeme do budoucna setkávat v četnější míře. Suchá období budou střídat prudké přívalové srážky, které mohou způsobovat záplavy," zmínil.

Koordinátor týmu Intersucho Miroslav Trnka před časem zmínil, že klimatické modely pro střední Evropu naznačují o dost větší rozkolísanost hydrologického cyklu. „Můžeme mít větší sucho, než jako jsme zatím zažili mezi léty 2015 a 2019, ale také období, která nám připomenou srážkově vydatnější období, jako jsme zažívali na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Bohužel i povodně," popsal.

MICHAL HRABAL

BARBORA VOZKOVÁ