Údajně je nutné odlehčit centru Břeclavi pomocí těchto staveb. Je toto ale opravdu řešení?
Byla jsem se informovat na městském úřadě, jak se projeví stavba obchvatu na automobilovém provozu v centru. Úředníci mi sdělili, že podle vypracované studie klesne doprava na třídě 1. máje asi o 10 % u osobních aut a o 5 % u nákladních aut. To je tak nízké procento, že v praxi zůstanou silnice dál ucpané a situace se nijak výrazně nezlepší.
Dalším plánovaným krokem je tedy stavba nového silničního spojení mezi Břeclaví a Poštornou. Podle zahraničních výzkumů a zkušeností ale investice do infrastruktury pouze přitáhnou další automobily. „Silniční doprava má tendenci se rozvíjet přímo úměrně propustnosti silniční sítě. Ucpané silnice se dožadují zvýšení své kapacity, jež stimuluje další růst silniční dopravy, a to se znovu opakuje.“ (J. Zeman: Metodika měření efektivnosti jednotlivých druhů dopravy, 1993)
Zdánlivé „řešení“ podle představ vedení města tedy není nic jiného než navýšení celkové dopravy. To s sebou nese více emisí, hluku, znečišťování životního prostředí, snížení bezpečnosti v ulicích a zhoršení kvality života obyvatel. To, co pan starosta nazývá rozvojem, já nazývám destrukcí dosud krásného přírodního okolí Břeclavi, které nám ostatní města mohou jen závidět.
Podle mého názoru je opravdové řešení problému dopravy úplně někde jinde a tím je jedině redukce celkového objemu dopravy. Například v nabídce alternativ k individuální automobilové dopravě, tedy v kvalitní městské hromadné dopravě a v bezpečných cyklistických stezkách. Proč se nevybuduje spojka z Břeclavi do Poštorné přes les, ale pouze pro cyklisty?
Dále je potřeba vzdělávat už ty nejmladší generace a podporovat ekovýchovné hodiny na školách a školkách. Dětem se musí vysvětlit, že kolo je lepší nejen pro zdraví, ale i pro životní prostředí. Domnívám se, že představitelé města by mohli příště navštívit některé z evropských měst proslulých cyklistickou dopravou obyvatel, namísto účasti na středověkém festivalu v italském Privernu za peníze z městské pokladny a s pochybným přínosem.
Právě teď se projednává koncept změn břeclavského územního plánu a posuzují se tři varianty plánované spojky Břeclav – Poštorná. Všechny zasahují do chráněného přírodního území Natura 2000 a jsou spojeny s kácením a narušením přírodních lesních porostů. Jedna varianta počítá se zásahem do Kančí obory, dvě další varianty počítají s narušením klidné obytné zóny v ulicích Šilingrova nebo Břetislavova a s jejich změnou na silniční tah z Poštorné.
Jedná se o tak závažnou změnu, která by se podstatně dotkla života obyvatel v této městské části a životního prostředí. Proto mě velmi překvapuje mlčení ze strany města. Za nemalé peníze město vydává měsíčník, který je plný reklam a nepodstatných informací, ale o plánovaných změnách, o možnosti účasti veřejnosti, o možnosti podávání námitek a o lhůtách řízení v něm nebyla ani zmínka.
Každému je jasné, že úřední desku nikdo nesleduje. Proč tedy nebyli občané dostatečně a včas informováni prostřednictvím Radnice? Zatím má veřejnost možnost si podklady najít na webových stránkách města v rubrice stavebního úřadu nebo si je prohlédnout na městském úřadě.
autorka zastupuje občanské sdružení Zelené Podluží