Specializovat se v rámci svojí funkce bude na osiva. Jeho prioritou je, aby si zemědělci mohli koupit osivo, které jim vyhovuje a ne to, které diktuje Evropská unie.

„Mým úkolem je přenášet informace z politiky, která vytváří pro zemědělce podmínky, přímo k nim,“ říká Abrle, jehož k ekologickému zemědělství přivedli rodiče.

„Rodiče jsou jedni ze zakládajících členů svazu, takže pro mě je to čest. Navíc tím, že jsem členem, jsem získal pocit, že nejsem sám. Že jsem obklopený lidmi, kteří se svojí činností podílejí na trvale udržitelném životě,“ usmívá se pětatřicetile­tý muž.

„Bylinky jsem po rodičích převzal asi v roce 1993. Naše bylinky se od těch, které jsou běžně k dostání v supermarketech, značně liší. Zaprvé přístupem k nim a způsobu pěstování, zadruhé jejich zpracováním,“ popisuje Pavlovčan.

Jak vysvětluje, před vlastním vysázením Abrlovi půdu nečistí, neošetřují ji chemicky a ani nepoužívají žádné přípravky proti plevelům či houbovým chorobám. Tím tedy zamezí vstupu těžkých kovů do bylin.

„Při zpracování jde o to, že sušíme do maximální teploty čtyřicet stupňů Celsia, a to přírodním teplým vzduchem. Léčivé silice, které byliny obsahují, jsou těkavé látky. Naše metoda sušení zabrání jejich vypařování. Rozdíl oproti těm, které se prodávají třeba v supermarketech je, že se suší ve velkých sušárnách až na sto stupňů. Sice zůstanou bylinky krásně zelené, ale bez léčivých silic,“ osvětluje rozdíly Abrle.

Jak doplňuje, zájem o ekologicky vypěstované bylinky podle něj roste. „Je to i tím, že lidé více vědí o vedlejších účincích léků na zdraví. Existuje určitá skupina lidí, která tyto bylinky pravidelně odebírá. Že by šlo však globálně o zájem masový, to se říct nedá,“ myslí si zemědělec, pro nějž je největším oceněním spokojený zákazník.

A jaká bylinka že je jeho nejoblíbenější? „Mám nejraději meduňku, protože velmi krásně voní po citronu,“ přibližuje pětatřicetile­tý Abrle.