„Na počátku byla naše představa o dlouhosrstých velkých psech velmi zamlžená. Věděli jsme, že by měli být inteligentní, mírumilovní a přitom ostražití, abychom se nemuseli bát o sebe, děti, ani o ně samotné. Chtěli jsme, aby to byli milí společníci, se kterými bychom mohli bez obav kamkoliv a kdykoliv a kteří se postarají o klid na rozlehlém dvoře i v době naší nepřítomnosti. Vyřazovací metodou jsme po dlouhém vysedávání nad moudrými knihami vybrali z několika potenciálních kandidátů právě hovawarta,“ vzpomíná na první setkání s velkými psy chovatelka Andrea Černá z Lanžhota.

Plavé psy si podle jejích slov někteří lidé často pletou se zlatými retrívry. „Mají ale úplně opačnou povahu. Retrívři jsou vítací psi, hovawarti pracovní. Umí téměř všechno, jsou velice chytří,“ pochvaluje si své svěřence a velké miláčky Černá.

Někteří hovawarti podle ní pracují jako canisterapeutičtí psi, což u nich není zrovna obyklé, jiní mají kynologický výcvik, ale hodí se také pro záchranáře nebo na soutěže agility.

Adamův hrádek vznikl v Lanžhotě před jedenácti lety. V současné době v něm žije osm hovawartů, z toho tři štěňata z posledního vrhu „I“, kteří se narodili před třemi měsíci. „Z pětaosmdesáti procent víme, kde jsou všechna naše štěňata. Některá už ale za dobu, co chovatelskou stanici máme, zemřela. S ostatními se vídáme na výstavách a soutěžích, noví majitelé posílají dokonce i fotky,“ říká sympatická chovatelka.

Hovawarti jsou nároční na pohyb. „Nevadí jim, když žijí v bytě nebo malé boudě, ale potřebují pravidelný pohyb. Jinak si najdou jinou zábavu a dokáží zdemolovat kdeco,“ dodává se smíchem žena, která od roku 2000 odchovala už devět vrhů hovawartů.