Neví, co dělali před pár minutami nebo co snídali, pamatují si však jména přátel z dávné minulosti. To jsou podle lékařů první příznaky Alzheimerovy choroby, která je nejčastější příčinou vzniku demence. Jihomoravanů, kteří nemocí trpí, přibývá.

Za poslední tři roky podle mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřicha Tichého přibylo v kraji přibližně o čtvrtinu víc lidí s touto nemocí. „Rostou také náklady na jejich péči. V roce 2015 byly přes čtyřiašedesát milionů korun," vypočítal Tichý.

S prvními příznaky choroby chodí lidé nejdřív za praktickým lékařem. „Obvykle s někým z rodiny. Pacient na sobě často žádné obtíže nepozoruje nebo je zlehčuje," upozornil brněnský lékař Petr Tomandl. Postupně se pak u nemocných zhoršuje soběstačnost a nakonec jsou zcela závislí na pomoci druhé osoby.Pro zvětšení klikněte.Zdroj: DENÍK

Následnou péči lidem s alzheimerem či demencí nabízí třeba charita Rajhrad. Od roku 2015 má dvacet lůžek k ubytování v Chráněném bydlení svaté Luisy. „Poptávka je vysoká, máme pořád obsazená všechna místa. Mezi klienty, o které pečujeme, se stále zvyšuje i počet těch, co trpí demencí," zhodnotila tamní ředitelka Jiřina Večeřová.

Věkový průměr klientů v Chráněném bydlení je třiasedmdesát let, většina obyvatel jsou ženy. „Lidé s demencí potřebují hlavně pocit bezpečí a jistoty," podotkla Večeřová.

Riziko onemocnění podle ředitelky České alzheimerovské společnosti Martiny Mátlové narůstá s věkem. Mezi lidmi nad pětašedesát let hrozí demence jednomu ze třinácti. Nad devadesát let se může projevit u každého druhého. „Nejvyšší podíl lidí s demencí mají kraje s nejstarší věkovou strukturou. Jihomoravský je na třetím místě. Mimo to zaznamenal také jejich nejvyšší nárůst. Mezi lety 2013 a 2014 tam přibylo 529 osob s demencí," upozornila.

Příčinami a léčbou Alzheimerovy choroby se zabývají vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu při Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. „Výzkum se posouvá blíže k odhalení nemoci ve velmi časných stadiích, ještě před rozvojem zjevného postižení vyšších funkcí mozku," prohlásila mluvčí nemocnice Petra Veselá.

Za jeden z nejvýznamnějších objevů pokládá zjištění, že prostorová orientace nemocného je postižená už v časných stadiích, nezávisle na poruchách myšlení či paměti. „Objevili jsme také vztah mezi geny a postižením mozku, což nám do budoucna umožní nasadit účinnou léčbu na míru pacienta," přiblížila Veselá.

Pečovatelka: Nezavírejme nemocné za zdi ústavů

Brno - Alzheimerovu chorobu současná medicína vyléčit neumí, včasná léčba ji ale dokáže pozastavit. Neméně důležitá je i vhodná péče o nemocné. „Každý člověk je svébytný, stejně tak každý člověk s demencí, a je třeba mu poskytnout takovou podporu a péči, jakou právě potřebuje," říká vedoucí pečovatelské služby brněnské Diakonie Česko-bratrské církve evangelické Jana Gomolová.

Jak lze pomoci lidem s Alzheimerovou chorobou?

Je důležité co nejdříve zahájit léčbu, když je nemocný ještě schopný rozhodovat o svém životě. Nedá se ale zvolit jeden univerzální přístup a při něm zůstat. Je důležité reagovat na momentální stav a možnosti nemocného. Každý má také jiné zázemí v rodině, někdy je ideální péče ve známém prostředí, někdy je potřebná péče nepřetržitá, což v domácím prostředí zajistit nejde.

Kam se mohou nemocní či jejich blízcí obrátit?

Mohou se obrátit na kontaktní místa České alzheimerovské společnosti. V Brně je to středisko Diakonie Českobratrské církve evangelické, kde lidem vyšetříme paměť. Dalšími místy jsou Senior centrum Blansko a Domov pro senio-ry Strážnice.

Je povědomí o chorobě v kraji mezi lidmi dostatečné?

Setkávám se s tím, že určité povědomí lidé mají. O Alzheimerově chorobě se víc hovoří a existují i snadno dostupné informace. Na druhou stranu ale stále přetrvávají některé fámy a mýty o nemoci.

O jaké mýty nejčastěji jde?

Nepravdou je například to, že člověk s alzheimerem je vždy agresivní nebo že takový člověk už nic nevnímá. Lidé se také mylně domnívají, že při této diagnóze je vždy nutné ihned zajistit ústavní péči.

Co považujete za nejakutnější problém v péči o nemocné?

Velkým problémem je nedostatečná otevřenost vůči lidem s diagnózou. Stále bohužel přetrvávají tendence uzavírat je za zdi domovů, ať už jejich vlastních nebo za zdi pobytových zařízení. Tento postoj způsobuje odstup a netečnost na straně veřejnosti a stud a obavy na straně nemocných a jejich rodin. V zahraničí například lidi s demencí mnohem víc podporují v aktivním společenském životě.

Je možné onemocnění předejít?

Doporučit se dá zdravý životní styl s vyváženou skladbou jídelníčku a také rovnováha mezi fyzickou i duševní aktivitou a odpočinkem.