Předchozí
1 z 7
Další

Nastává tak zásadní zlom po letech dohadování a sporů. Nadace knížete z Lichtenštejna, která v Česku zastupuje rodinu panujícího knížete Hanse Adama II., je připravena stáhnout všechny žaloby, nežádat zpět majetek zabavený na základě Benešových dekretů a vzdát se nároků na odškodnění ve výši třiceti až pětatřiceti miliard korun. To vše výměnou za vznik společného fondu na správu majetku.

Redakce Deníku se zeptala osobností kraje, co o nabídce soudí, a zda se domnívají, že by Česká republika měla nabídku přijmout.

Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje

Jan Grolich, hejtman Jihomoravského krajeJan Grolich, hejtman Jihomoravského krajeZdroj: Deník/Jiří Sláma

„Nejsem s nabídkou detailně obeznámený. Ovšem to, co jsem vnímal, když jsem jednal s lichtenštejnskou velvyslankyní, mě utvrdilo v tom, že jde opravdu o nabídnutou ruku. Pochopil jsem to tak, že nechtějí převzít majetky do správy, ani stát posunout na vedlejší kolej. Naopak, chtějí přijít jako rovnocenný partner, který je schopný a ochotný se podílet na správě a investovat do obnovy památek a jejich zachování.

Samozřejmě by to záleželo na detailnějších věcech. Ale pokud by to bylo tak, jak to chápu já, tedy rovnocenné partnerství i co se týče finančních vkladů, tak se domnívám, že by to bylo rozumné vyřešení sporu. Neobávám se, že by vedlo k omezení přístupnosti památek. Naopak. Mohly by se rozvíjet lépe.

Zámek ve Valticích.
Zámky v Lednici a Valticích: Lichtenštejnsko dalo zelenou spolupráci s Českem

Měl jsem možnost navštívit některé památky, o které se Lichtenštejni starají ve Vídni. A kéž by všechny naše památky vypadaly právě tak jako ty, o které tento šlechtický rod pečuje. Opravdu by to mohla být částečně i výhoda, ale jak říkám, je potřeba se bavit konkrétněji. V základní tezi to může znít dobře, ale může se tam skrývat nějaký detail, který já třeba nevnímám.“

Richard Svoboda, kastelán valtického zámku

Richard Svoboda, kastelán valtického zámkuRichard Svoboda, kastelán valtického zámkuZdroj: Deník/Lukáš Ivánek

„Bezmála desetiletí se starám jak nejlépe umím o valtický zámek a nikdy jsem se netajil obdivem k tomu, co Lichtenštejnové po generace vybudovali v Lednicko-valtickém areálu, a jakým způsobem i dnes přistupují k památkové péči a obnově svých vídeňských a lichtenštejnských historických sídel.

V noblesním návrhu nadace vládnoucího lichtenštejnského knížete vidím velký potenciál pro budoucí rozvoj celého Lednicko-valtického areálu i vzájemných vztahů a myslím, že by se jím česká strana měla se vší vážností zabývat. Myslím si to i proto, že se ztotožňuji s veřejně dostupným disentním stanoviskem ústavního soudce Davida Uhlíře ve věci lichtenštejnských žalob, které po mém soudu shrnuje podstatu sporu.“

Dymo Piškula, bývalý břeclavský starosta v letech 2002 až 2010

Dymo Piškula, bývalý břeclavský starosta v letech 2002 až 2010Dymo Piškula, bývalý břeclavský starosta v letech 2002 až 2010Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák

„Nemyslím si, že je český stát v komfortní poloze. Určitě by měl nabídku zvážit, vytvoření takové nadace totiž není vůbec špatný nápad. Lichtenštejnové jsou moravsko-rakouským rodem, který tady byl téměř devět set let. Celý problém stojí na údajném přihlášení se Františka Josefa II. za druhé světové války k německé národnosti. Přitom to není pravda. Lichtenštejni mají obrovskou výhodu, že výrazně podporovali exilovou vládu v Londýně. Jen těžko jim někdo bude dokazovat, že jsou Němci, když se jejich předkové rodili devět set let ve Valticích a v Mikulově.

Faktem je, že ve vztahu k Lichtenštejnům převládaly vždy emoce nad rozumem. Jsou spojeni už s popravou sedmadvaceti českých vůdců stavovského povstání v roce 1618, a byli tak ideologicky bráni jako nepřátelé státu.

Princ Constantin z Lichtenštejna.
Princ Constantin z Lichtenštejna: Nejde nám o peníze, bojujeme za spravedlnost

Nabídka Nadace je bezesporu tou, která by ze stranu státu neměla být šmahem hozená pod stůl. Je důležité zjistit, co si pod vznikem nadace či fondu konkrétně představují a jak by se mohly majetky spravovat. Protože tak, jak je spravuje český stát, když tedy pomineme budovy, je žalostné. Hovořím především o krajině.

Právě krajina je totiž naprostým základem Lednicko-valtického areálu. A vůči ní máme jako stát obrovský dluh. Česká republika vůbec nedocenila, že na jejím území stojí největší evropský park vytvořený právě Lichtenštejny. Že jde o památku, která na území Evropy už nemá obdoby. Pokud by tedy dohoda vedla ke zlepšení spravování statků, určitě by se o ní mělo jednat.

Navíc ke krajině a tomuto území budou cítit symboliku. Ve Vranově u Brna mají pochované své předky. K nějakému konečnému vypořádání se bude muset stejně do budoucna dojít. Já se domnívám, že když už nic, minimálně by ze strany Lichtenštejnů mohlo dojít k velmi slušné propagaci regionu ve světě, což by prospělo turistickému ruchu na jihu Moravy. Většina turistů, kteří zavítají do Prahy, totiž o nějakém Lednicko-valtickém areálu a jeho ohromném významu ani netuší.

Princ Constantin, mladší syn vládnoucího lichtenštejnského knížete Hanse Adama II., navštívil tornádem zpustošené Hrušky.
Princ Constantin v Hruškách: pomůže s obnovou zahrady po tornádu. Chválil kroje

Od pražské vlády nečekám žádný velký zájem, vyhovuje jim současný stav. Opraví pár zámků a tím to hasne. Jednání se nadále potáhnou, názory se budou různit, a to i v budoucnu. Třeba by se ale v konečné fázi, pokud budeme velcí optimisté, podařilo předejít soudním sporům.

Zásadní problém ovšem nyní vidím v tom, že se o území o více jak tří stech kilometrech čtverečních nestaráme v rámci republiky jako o celek. Máme zde tři ministerstva – kultury, životního prostředí a zemědělství, která mají odlišné představy o prioritách. Prvním krokem před vznikem jakékoli nadace nebo fondu by proto mělo být vytvoření organizace, která by oblast spravovala jako celek.“

Ivana Holásková, kastelánka lednického zámku

Ivana Holásková, kastelánka lednického zámkuIvana Holásková, kastelánka lednického zámkuZdroj: Deník/Michal Hrabal

„Nabídku vnímám jako jakési prolomení ledů. Přijmout by ji stát asi měl. I když momentálně nikdo z nás neví, co za ní vězí a jak je cílená. V tuto chvíli zní ale naprosto kulantně. A pokud by byli Lichtenštejnové ochotní se podílet na údržbě areálu, tak je to naprosto úžasné.“

Stanislav Balík, emeritní soudce Ústavního soudu a nynější děkan Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni

Stanislav Balík, emeritní soudce Ústavního soudu a nynější děkan Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.Stanislav Balík, emeritní soudce Ústavního soudu a nynější děkan Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.Zdroj: archiv Deníku / se svolením Západočeské univerzity v Plzni

„Nelze přehlédnout okolnost, že je spor vedený už poměrně dlouhou dobu, a že velká část věcí je již podaná i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Tento spor má dvojí rozměr. Dá se řešit jednak cestou soukromoprávní, tedy žalobami, které jsou buď podány Nadací knížete z Lichtenštejna nebo proti ní. Druhý rozměr je smír. Samozřejmě, že by smírné řešení nebylo, tak jak je tomu vždycky, ku škodě obou stran.

Krajský soud v Brně.
Nároky Lichtenštejnů na Břeclavsku? Soud odvolání zamítl. Spor pokračuje dál

Pochopitelně jde o návrh jakési dohody. Platí zde totéž, co v každém jiném sporu. Pokud se v průběhu pokusí dvě strany o dohodu, buď se podaří, nebo se nepodaří. Nyní bude asi na České republice, aby zvážila, zda tento návrh bude akceptovat či nikoli. Je totiž otázka, jak si bude Česká republika ve sporech s Lichtenštejny stát v budoucnu.

Zaregistroval jsem, že v jedné věci Ústavní soud rozhodl tak, že se tam objevilo odlišné stanovisko pana soudce Davida Uhlíře. Takže výsledek nemusí být za všech okolností pro Českou republiku úspěšný. Snahy sejít se u jednacího stolu a pokusit se situaci vyřešit tak, aby spory netrvaly další léta, je nepochybně rozumný krok z lichtenštejnské strany. A možná by se Česká republika tak, jak se o tom i uvažovalo kdysi dávno v minulosti, měla pokusit jednat. Bylo by to zřejmě nejlepší, co by se pro tuto věc dalo udělat.“

Svatopluk Pěček, starosta Břeclavi

Svatopluk Pěček, starosta BřeclaviSvatopluk Pěček, starosta BřeclaviZdroj: Deník/Dagmar Sedláčková

„Nabídku Nadace vnímám jako vstřícný krok. Město Břeclav dlouhodobě s právními zástupci rodu Lichtenštejnů jedná ohledně obchvatu a troufám si tvrdit, že mezi sebou máme dobré vztahy. Jakýkoli takovýto smírný krok je proto zajímavý. Zvlášť, pokud by bylo možné se dohodnout, nikoli soudit. Určitě jsem tedy pro. Dohoda je rozhodně rozumnější než roky se táhnoucí soudní spory.“