Práce zahrnovaly opravu stávajícího opevnění i svahu a vybudování odvodňovacího příkopu. Dělníci se v uplynulých měsících zaměřili na místo od poštorenského jezu po zaústění odlehčovacího ramene do Dyje. Náklady vystoupaly na 38,7 milionů korun. Z pětaosmdesáti procent ji uhradila evropská dotace, zbytek zaplatili vodohospodáři a Státní fond životního prostředí. „Kromě zamezení škod způsobených bobry jde také o protipovodňovou ochranu. Bobři do hrází navrtávají nory, kvůli nimž se pak hráz může propadnout a neplní funkci, jakou má mít," sdělila mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.
close
zoom_in
Nápravy pak stojí stovky tisíc až miliony korun.
„Jako nepustit domů"
Předseda břeclavské organizace Českého svazu ochránců přírody Otakar Pražák postup vodohospodářů přivítal. Podle něj bobrům nijak neuškodí. „Z hlediska ochrany před povodní to má smysl. Ovšem připadne mi to jako velmi drahé opatření před tím, aby hráz neprorazil bobr a nezaplavila se kvůli tomu polovina města. To je mi proti srsti," reagoval Pražák na konečný účet.
Podle něj je daleko efektivnějším řešením povolení odlovu. O účelnosti návrhu je přesvědčený několik let. Prosadit jej se mu však dosud nepodařilo. „Ať krajský úřad povolí regulovaný odlov a nemusí se dělat tak nákladná opatření, jakým je to v Poštorné," je přesvědčený ochránce přírody, jehož slova naráží především u kolegů z větších měst. „Bobry tam zatím nemají, tudíž neřeší škody. Berou ho jako symbol, který byl vyhubený, nyní se vrátil a my mu nesmíme ubližovat," doplnil Pražák. Že by změnil názor kolegů, nevěří.
close
zoom_in
Bývalý místostarosta Břeclavi a nynější krajský radní pro životní prostředí Jaroslav Parolek (ČSSD) tvrdí, že se po změně podmínek bobři přesunou. „Je to stejné, jako když vás nepustí domů. Půjdete si hledat nové bydliště. Předpokládám, že povodí o jejich pravděpodobném přesunu ví," uvedl mimo jiné radní.
