Marie Nešporová z Tvrdonic pracovala v sedmdesátých a osmdesátých letech jako správkyně archeologické stanice na Pohansku. Když se dozvěděla, co nového našli mladí badatelé v předhradí velkomoravského valu, ihned se vydala na místo, kde strávila řadu let. A nad novým velkomoravským kostelem neskrývala svůj úžas.

„Jsem překvapená z toho, že i po tolika letech průzkumů tady pořád je co k objevování. Když jsem sem v roce 1975 nastoupila, dělal se velký výzkum před zámečkem a také za ním na osmadvaceti hektarech. Jezdívalo sem i sedmdesát studentů,“ zavzpomínala Nešporová.

Jako jedna z mála měla možnost přihlížet zajímavým nálezům. Tehdy se totiž na Pohansko dostali lidé jen s propustkou. Teď věří, že archeologové ještě určitě narazí i na další zajímavosti.

Nález velkomoravského kostela

Tou největší je v současné době velkomoravský kostel, který leží jen pár desítek metrů od stanice. Archeologové už jej odkrývají tři roky. Ale až letos se dostali k jeho základům.

„Už v přecházejících letech jsme přišli na to, že jsou v předhradí destrukce nějaké stavby. Odhadovali jsme, že se jedná o velkomoravskou církevní stavbu. Pořád jsme ale nevěděli, jak vypadala. Letos se nám podařilo vrchní destrukce odstranit a objevil se nám půdorys kostela. Zjistili jsme, že se jedná o kruhovou centrální stavbu, takzvanou rotundu s apsidou,“ prozradil vedoucí výzkumu Jiří Macháček z brněnské Masarykovy univerzity. Podle něj se nejspíše podařilo archeologům zachytit i vstup do stavby.

„Je to významný objev, protože za posledních pětadvacet třicet let se v republice nenašly jiné základy velkomoravských kostelů,“ vysvětluje důležitost současného výzkumu na Pohansku.

Kolem kostela našli badatelé i velké množství dětských hrobů. Macháček to vysvětluje nejen vysokou úmrtností dětí v té době, ale také tím, že jeho tým pracuje velmi pomalu a opatrně.

„Všechno odkrýváme ručně. Děti bývaly pohřbívány velice mělko pod povrchem, skoro jakoby je nikdo nezakopával, ale spíš jen lehce zahrabal. Takže kdyby přijel buldozer nebo kdybychom používali lopaty či krumpáče, tak bychom si hrobů asi ani nevšimli,“ byl přesvědčený s tím, že pracovat budou u kostela i příští rok.

Nomádský bojovník

Velkým překvapením je pro něj i hrob bojovníka se sekerou. Ovšem ne velkomoravskou, ale nejspíše nomádskou. „Předpokládá se, že právě to byla ta síla, která vyvrátila Velkomoravskou říši. Tyto nálezy jsou velmi vzácné, sekera je asi třetí na našem území,“ usmíval se vedoucí výzkumu.

„Jsme rádi, že archeologové na Pohansku jsou. Kromě výzkumu, který je důležitý, zatraktivňují vykopávky lokalitu Pohanska. Je zajímavé vidět archeology při práci,“ uvedla ředitelka břeclavského muzea Jana Kramářová, podle které mnoho turistů jede na Pohansko právě kvůli vykopávkám. A zámeček je pro ně už jen takový bonus při výletu.