O jeho prohlášení za národní kulturní památku požádala břeclavská architektka Dagmar Bowyer. „Ráda bych areál cukrovaru uchovala. Měl by být ochráněný, aby nedošlo k jeho znehodnocení, tedy postupnému rozprodávání či bourání stávajících budov," zdůvodnila to v pondělí Bowyer.

A nejen to. Bývalé průmyslové haly se podle ní dají dobře využít. „Pokud budou chráněné památkáři, je to cesta k získání dotací na opravy těchto budov," míní architektka.

Památkáři už její návrh posvětili. „Areál je svým způsobem unikátně dochovaný v celém rozsahu. Je reálné, že se stane památkou. Naše komise návrh doporučila ministerstvu kultury," přikývl Marek Fajman z brněnského pracoviště památkového ústavu.

Nyní jsou na tahu úředníci v Praze. Je na ministerstvu, zda a kdy v záležitosti osloví vlastníky dotčených pozemků a nemovitostí, krajský úřad a břeclavskou radnici.

z historie areáluBřeclavský cukrovar založila židovská rodina Kuffnerů v roce 1863. O třicet let později ale kompletně vyhořel. Jedna cukrovarská hala po revoluci sloužila jako tržnice. Nyní se tam konají chovatelské výstavy. Takzvaná Renahall je zase místem výstav umělců. Hlavní budovu léta postupně opravovala firma Racio.

Jak uvedla vedoucí odboru rozvoje a správy Jana Šupová, ministerstvo kultury už městský úřad kontaktovalo. „Sdělili nám jen, že je podaný písemný podnět," řekla v pondělí Šupová.

Od vedení břeclavské radnice se v pondělí Břeclavskému deníku nepodařilo získat vyjádření, nakolik by případné zařazení areálu do seznamu kulturních památek zkomplikovalo plány města s tímto cenným územím.

Krásný prostor, nebo brownfield?

Iniciátorka Bowyer má z budoucnosti areálu již delší dobu obavy. „V minulosti jsme kolem tohoto místa zaznamenali různé šílené nápady. Je kusem naší historie, nádherným prostorem, ne nepříjemným brownfieldem (nevyužívaným územím – pozn. redakce), jak na něj pohlíží někteří politici," rozvášnila se architektka.

Podle ní je zapotřebí dotvořit urbanistickou strukturu areálu. Zmínila, že se při tom dá využít i Dyje. „Lidé řeku ve městě stále vnímají pouze jako bariéru. Je tam ale jedno místo, kde by mohla být Dyje zpřístupněná například pro posezení na svahu," přednesla jeden z nápadů Bowyer.

Většina území se stavbami patří městu a společnosti Racio, která sídlí v hlavní budově bývalého cukrovaru. Vedení Břeclavi v současné době zvažuje varianty, jak s areálem v budoucnu naložit. „Včas s projekty seznámíme veřejnost, aby také měla možnost se vyjádřit," oznámila mluvčí břeclavské radnice Eliška Windová.

Otazník visí i nad malou tržnicí. Členové bývalého zastupitelstva loni přes některé námitky schválili, že bude budova k prodeji. Když ale město dostalo konkrétní nabídky, prodej zrušilo.