Jak jsi se dostal k muzice?

V roce 1979 se vrátili dva spolužáci z pionýrského tábora, který vedl Jirka Němeček z kapely Chromatic. Uměli zahrát několik hitovek na kytaru, tak jsem se přidal na bicí a jeli jsme Katapulty. U bicích jsem zůstal dodnes, tehdejší soupravu jsem ale poskládal jen z kartonových krabic od banánů. Hrál jsem s JirkouKaňou a Michalem Ryšánkem. Luděk Harnůšek mi pak udělal bicí a já ho za to naučil na kytaru Smoke on the Water. To ho chytlo tak, že začal s basou. Jsmenovali jsme se Skeleton, ale shora to zakázali. Tak jsem vymyslel Atlantic.

Jak se Atlanticu dařilo?

První vystoupení bylo na černo, aparaturu nám půjčil Staňa Stehlík ze Senátorů. Byl to tajný koncert pro naši sedmou třídu. Potom jsme se přihlásili pod Sdružený klub pracujících, kde nám půjčili i bicí Amati bez blán a kytary Alexandra a Futurama. Hráli jsme přes kotoučáky B700. Po přechodu do kulturáku jsme dostali zesilovač a bednu a začali jsme s prvními akcemi. Nejčastěji zdarma pod kulturákem na MDŽ, MDD a na prvního máje. Občas nás nechala zahrát kapela na své zábavě. Časem jsme si vytvořili vlastní publikum. Přehrávky jsme udělali až na střední škole. Nezapomenu otázku u přehrávkové komise: „Kdo je hlavní představitel punkrocku?"

Jaký byl repertoár Atlanticu?

Repertoár jsme přebírali od Katapultu, Citronu, Saxonu, Tublatanky, Judas Priest nebo AC/DC. Měli jsme i pár pokusů o vlastní tvorbu. Muziku dělali kytaristi, texty já. Hit byl třeba Železná panna.

Měnila se nějak sestava?

Změna přišla, když odešel Ryšánek s Kaňou a Luděk přešel do Tonicu, což byl nástupce Chromaticu. Novými členy se stal Jiří Havlín alias Lašan, Michal Tihlařík, Ríša Kudlík a Petr Hodonský. Jako dvorní technik se k nám tehdy přidal Igor Hnát. Díky špatnému vysvědčení ve druháku jsem ale nedostal za vysvědčení slíbené bicí, tak na ně začal hrát Vraťa Němeček, který soustavu měl a já začal zpívat. Pak jsme se klasicky pohádali, za mě nastoupil Jiří Kaňa a já založil kapelu JZD se Sašou Jonášem. Než jsme ale něco stihli udělat, dostal jsem povolávací rozkaz a musel na vojnu.

Po vojně jsi začal hned hrát?

V roce 1988 končily zábavové kapely, většina muzikantů se přesunula do barů a živou muziku převálcovaly diskotéky. Spolu s Mirou Želízkem, Jirkou Košuličem, Romanem Siklenkou a Karlem Vítkem jsme postavili kapelu Andromeda. Hráli jsme metal a měli jen dvě vystoupení. Jako hosté Dionu a na prvního máje. Potom jsem vzal lano od Senátorů a skončil za bicíma břeclavské legendy.

close Kapela Atlantic hrála převzaté rockové hity i vlastní skladby. zoom_in

A co dnes?

Se Senátorama jsem hrál tři roky. V roce 1992 jsem se rozhodl, že založím novou partu Las Vegas. Vrátil se ke mně Luďa Harnůšek a Saša Jonáš. Byla to čistě multirevivalová kapela, co hrávala po německých barech. Od roku 1999 zas hráváme jen v Čechách. Dřív jsme byli pod agenturou Petra Novotného, dnes jsme samostatní.

Která kapela Ti nejvíc dala?

Půl roku hraju country s břeclavským Čtyřlístkem a mám pocit, že to mi dává nejvíc. Jen se hudbou bavím a nepracuji. Největší školu jsem ale dostal od Senátorů, kteří mě naučili muzikantskému chování. Každý muzikant by měl být soudný a měl by držet partu.

Co říkáš na současou hudbu?

Současná hudba vychází z minulého století. To muzikant cítí. Dnes se čerpá ze sedmdesátek, za pár let to budou osmdesátky. Kromě loňských „Ozvěn", které mě vrátily zpět do minulého století, jsem si nedávno naživo užil i Sanitku, Hraczki nebo Medicimbal. Raduju se i z toho, že v Břeclavi zkouší a hrají mladé kapely.

Co chystáte na Ozvěny?

Těším se, že si zahraju s partou, s kterou jsem začal hrávat bigbít. První ročník na mě působil jako vybraný třídní sraz. Tolik muzikantů pohromadě člověk jen tak nepotká. S Atlanticem se kromě mě představí Luďa Harnůšek, Jiří Havlín, Saša Jonáš, Dalin Sokol a hosté jako Jiří Kaňa, Michal Ryšánek a Michal Tihlařík. Plus speciální host z Ameriky.

TOMÁŠ TESAŘ