Takový úspěch v hlavním městě vína nabité konkurenci několika tisíc vín z celého světa nečekal asi nikdo. Ani sám Radomil Baloun. Osmačtyřicetiletý vinař z Velkých Pavlovic získal na jedné z nejvýznamnějších mezinárodních soutěží vín Vinalies Internationales v Paříži devět medailí. Za svůj pozdněsběrový Sauvignon z loňského roku bral dokonce zlato.

Jak moc vás úspěch na uznávané světové soutěži překvapil?

Hodně. Vzorky jsem musel odevzdávat už v lednu, takže vína byla ještě hodně mladá, neustálená. Než jsem je poslal do Paříže, musel jsem je téměř znásilnit. Při jejich ochutnávání asi tři týdny před výstavou jsem zjistil, že jsou sice chuťově pěkná, ale opět začala trochu žít. A to vínu při hodnocení ubližuje. O to příjemnějším překvapením pro mě bylo tolik medailí.

Se kterými víny jste ve Francii zabodoval?

Kromě zlatého Sauvignonu jsem dostal osm stříbrných medailí. Všechny za loňská vína. Mezinárodní porota ocenila kabinetní Veltlínské zelené, pozdněsběrový Ryzlink rýnský, Rulandské šedé a Ryzlink vlašský. Dále Tramín červený bobulový výběr a Hibernal, výběr z hroznů. Nejvíc mě ale potěšilo první pařížské stříbro dvou růžových vín – pozdněsběrového Zweigeltrebe a Cabernetu Moravia.

Znamená to, že jste na výstavě s Eiffelovkou ve znaku nebyl poprvé?

V Paříži jsem vystavoval už poněkolikáté. Za Sauvignon už jsem dokonce jednou bral zlato. Byl ale z jiné lokality, konkrétně z Velkých Pavlovic. Ten loňský pocházel z mladých mikulovských vinohradů. Už jsem si trochu zvykl vozit z Paříže i několik stříbrných medailí, ale takový úspěch jako letos se mi ještě nepodařil. Nevyšla jen červená vína, na ta bylo asi ještě hodně brzy.

Medailí ale na Moravu putovalo více. Naznačuje to, že moravská vína mohou konkurovat světu?

Každé víno vyrobené z hroznů, které jsou schopné dozrát na dostatečnou cukernatost, má šanci být ve světě šampionem. Záleží na vinaři, kam to víno dostane. A zda se jeho názor shoduje s pojetím dané země či oblasti.

Stejné víno tedy může být v různých zemích hodnoceno různě?

Ano. Mou snahou je vyrobit víno tak, aby bylo co nejpříjemnější na dlouhé pití. Nedělám vína tenká ve stylu maximálního zaujetí ve vůni na úkor plnosti chuti. To je podle mého názoru móda. Taková vína jsou na tuzemských degustacích mnohem lépe hodnocená. Já ale spíše preferuji vyvážená vína s dostatkem vůně i plnosti chuti.

K tomu je potřeba víno dovést. To je, myslíte, i důvod, proč se na výstavách v České republice příliš neprosazujete?

Určitě. Mám prostě trochu jiný názor na to, jak má víno vypadat. Nechci dělat vína na kyselinách s dominantní vůní. Moje vína proto většinou degustátory na Moravě tolik nezaujmou. Je zřejmé, že se ještě s několika vinaři rozcházíme s převládajícím náhledem. U nás je více zakořeněný rakousko-německý typ vína. Já spíše tíhnu k Francii.

Co to vůbec obnáší přihlásit vína na výstavu do Paříže?

Je to o sebedůvěře, ale i o penězích. Za jeden vzorek zaplatíte asi čtyři tisíce korun. Plus doprava. Letos jsem přihlásil zhruba dvacet vín, tak si to spočítejte.

Proč jste na rozdíl od většiny ostatních vystavovatelů vsadil jen na vína z poslední sklizně?

To je jednoduché. Starší vzorky do světa posílat nechci, protože ta vína už většinou nemám. Hlavně u bílých vín se navíc snažím dostat víno půl roku po sklizni na chuťový vrchol, dát ho do láhve a nabídnout zákazníkovi. Dělám vše pro to, aby mělo dva až tři roky potenciál nejlepší chuti.

Pomůže takový úspěch, jaký jste zaznamenal počátkem března v Paříži, při prodeji oceněných vín?

Jistě, ale v první řadě je to o osobním uspokojení. A zjištění, jestli to dělám dobře, anebo jsem úplně vedle. Samozřejmě ale jde i o zákazníka. Pokud nemá vinařství stoletou tradici, pak to, že se na vínech objeví nálepky s oceněním z Paříže, má svoji váhu. Je to pro každého určité vodítko.

Bude to mít dopad i na cenu?

To ne, cenu stanovuji podle svého názoru na chuť daného vína. Nenechávám se při tom příliš ovlivnit tím, jestli má nebo nemá medaili.

Neuvažujete po devíti medailích o tom, že byste do Francie vyvážel část své produkce?

To ne, i když nějaká moje vína končí za hranicemi už i nyní. Na francouzský trh je ale problém se dostat. A ani není důvod. V České republice je ještě mnoho potencionálních zákazníků.

Máte v plánu i nějaké další zahraniční výstavy?

Ještě mě čeká Brusel, Londýn a také Monako, které je pro mě velmi zajímavé, protože tam hodnotí pouze ženy. A já zastávám názor, že mají mnohem lepší cit pro chuť než muži. To jsou tři velké výstavy, kam dávám víno každoročně a většinou sklidím i nějaký ten úspěch. A abych nezapomněl – v plánu je také Čína, kde jsem loni bral za Müller Thurgau stříbro.

A co doma?

Nikam se necpu. Vadí mně snad jen skupiny vyznavačů vína, které pořádají na internetu různá hodnocení a srovnávání. Až příliš často je v nich bohužel patrný laický přístup a neznalost.

Více:

Moravská a česká vína si z pařížské mezinárodní soutěže přivezla dvaadvacet medailí

Do francouzské metropole se na přelomu února a března sjeli znalci a milovníci vína ze všech koutů světa. Letos se zde již po čtrnácté konala jedna z nejvýznamnějších mezinárodních soutěží vín - Vinalies Internationales. Česká republika se umístila na vynikajícím šestém místě v počtu získaných medailí a porazila takové vinařské velmoci jako Austrálie, Nový Zéland, nebo Chile. Společnou účast vín z ČR zajišťovalo Národní vinařské centrum ve Valticích za podpory Vinařského fondu.


Z 3140 přihlášených vín ze 36 zemí bylo 46 z České republiky od šestnácti vinařských firem. Porotci z celého světa ocenili celkem 940 vín z toho 234 zlatou medailí a 706 stříbrnou medailí. Moravská vína z celkových dvaadvaceti medailí získala šest zlatých a šestnáct stříbrných.


„Z našich vín získaly cenný zlatý kov Vinné sklepy Valtice za Chardonnay, ledové víno 2005, Sonberk za Pálavu 2006, Tomáš Krist za Pálavu, výběr z bobulí 2005, Petr Skoupil za Rulandské šedé pozdní sběr 2006, Znovín Znojmo za Rulandské šedé ledové víno 2005 a Radomil Baloun za Sauvignon,“ komentuje ing. Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra.

„Ke zlatým medailím si připsali Radomil Baloun také osm stříbrných medailí, Tomáš Krist a Sonberk dvě a Znovín Znojmo jednu stříbrnou medaili. Z dalších firem, které uspěly, vyhrál BOHEMIA SEKT stříbrnou medaili za svůj Bohemia sekt Prestige Brut 2004, Víno Mikulov za Tramín červený, výběr z hroznů 2006 a poslední šestnáctou stříbrnou medaili získala firma Čebav za Ryzlink rýnský pozdní sběr 2006,“ dodává Pavel Krška.

Světové renomé moravských a českých vín dokazuje nejeden úspěch v mezinárodních soutěžích nejen v pařížské Vinalies Internationales, ale třeba v italské Veroně, Bruselu, v Londýně nebo ve Vídni.


Zlato Sonberk, Pálava Bílé 2006 Sonberk a.s.
Zlato Pálava, Výběr z bobulí Bílé 2005 Tomáš Krist
Zlato Chardonnay, Ledové víno Bílé 2005 Vinné Sklepy Valtice
Zlato Rulandské šedé, pozdní sběr Bílé 2006 Petr Skoupil
Zlato Rulandské šedé, Ledové víno Bílé 2005 Znovín Znojmo, a. s.
Zlato Radomil Baloun, Sauvignon Bílé / Radomil Baloun
Stříbro Sonberk, Sauvignon Bílé 2006 Sonberk a.s.
Stříbro Chardonnay, Výběr z hroznů Bílé 2006 Tomáš Krist
Stříbro Ryzlink rýnský, Pozdní sběr Bílé 2006 Čebav, s. r. o.
Stříbro Aurelius, Výběr z bobulí Bílé 2006 Tomáš Krist
Stříbro Pálava, Výběr z bobulí Bílé 2006 Znovín Znojmo, a. s.
Stříbro Tramín červený, Výběr z hroznů Bílé 2006 Víno Mikulov, spol s. r. o.
Stříbro Sonberk, Ryzlink rýnský Bílé 2006 Sonberk a.s.
Stříbro Radomil Baloun, Tramín červený Bílé 2007 Radomil Baloun
Stříbro Radomil Baloun, Cabernet moravia Rosé 2007 Radomil Baloun
Stříbro Radomil Baloun, Ryzlink vlašský Bílé / Radomil Baloun
Stříbro Bohemia Sekt, Brut prestige Bílé 2004 BOHEMIA SEKT
Stříbro Radomil Baloun, Rulandské šedé Bílé / Radomil Baloun
Stříbro Radomil Baloun, Hibernal Bílé / Radomil Baloun
Stříbro Radomil Baloun, Ryzlink rýnský Bílé / Radomil Baloun
Stříbro Radomil Baloun, Veltlínské zelené kabinet Bílé / Radomil Baloun
Stříbro Radomil Baloun, Zweigeltrebe Rosé / Radomil Baloun