Posledním důvodem se stala opakovaná výběrová řízení na dodavatele vybavení. „Některé soutěže, ve kterých jde o zařízení kolem milionu korun, ještě nejsou završené podpisem smluv," řekl starosta Lednice Libor Kabát.

Tím pádem také není jasná konečná cena, kterou si přeměna jízdáren v multifunkční centrum pro výstavy, koncerty, společenské akce a vzdělávací programy vyžádá. Plánovaná půlmiliarda, ze které 422 milionů pokryje evropská dotace, to podle Kabáta nebude. Zároveň ale neřekl, o kolik půjde cena dolů.

Administrativní průtahy způsobily, že kromě turisticky lákavé podívané zvenčí chybí jízdárnám využití. Dosud se v nich uskutečnily pouze menší akce jako program dětí nebo výstava vín. „Snažili jsme se zajistit i první konference, zvládli jsme asi tři. S vypůjčeným nábytkem. Ale ověřili jsme si, že k těmto účelům bude centrum fungovat velice dobře," doplnil Kabát.

Právě obec je vedle Jihomoravského kraje, Masarykovy a Mendlovy univerzity a Centrály cestovního ruchu jižní Moravy členem sdružení Multifunkční centrum zámku Lednice, které bude jízdárny provozovat.

Pro zvětšení klikněte.Stabilnější provoz by podle vedoucí projektové manažerky centra Jarmily Kubešové měl začít v září. „Na tento měsíc už máme naplánované některé vzdělávací akce," ujistila Kubešová.

Roční náklady na provoz vyčíslil jeden z posudků na osm a půl milionu korun. „V horizontu několika let by mělo být centrum plně ekonomicky soběstačné," vyjádřila se Kubešová. Jak toho chce dosáhnout, ale neupřesnila. Zpočátku hodlá u konkrétních vzdělávacích programů usilovat o dotace.

Ačkoli řemeslníci jsou pryč už několik měsíců, lidem mohou těžko uniknout znatelné skvrny a praskající fasáda. Příčina? Vlhkost. Jedním z kritiků se stala lednická rodačka žijící ve Vídni Gabriela Myksicek. „S hrůzou jsme zjistili, že nově zrenovovaná budova má trhliny, mokré skvrny a opadává fasáda," uvedla po jedné z návštěv.

Odborníci se ale shodují, že u starých a dlouho zanedbaných staveb je podobná reakce běžná. „Nejde o žádnou tragédii. Budova postupně vysychá, trpělivost je na místě," vyjádřila už dřív názor kastelánka Ivana Holásková.

Na co všechno dělníci v jízdárnách sáhli? Nutné bylo obnovit fasády včetně jejich sochařské výzdoby, restaurovat okna, dveře, podlahy včetně původních mramorových žlabů, dřevěné stropy a krovy. Přibyla moderní vzduchotechnika a vytápění. „Stavba je jedinečná jako komplex jízdáren a koníren, který nemá v Evropě téměř obdoby," ocenil lednické jízdárny architekt Milan Šindler z Národního památkového ústavu.

Od roku 1996, kdy byl Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, prodělal lednický zámek řadu oprav. „Vedle jízdáren patří mezi největší rekonstrukce skleníku, oprava a restaurování všech fasád zámku včetně sochařské výzdoby a oprava minaretu," shrnul Šindler.

Lednicko-valtický areál je jedna ze dvou jihomoravských památek zapsaných do UNESCO. Následuje brněnská Vila Tugendhat.

Lednici říkali palác pro koně
Lednice - Mohutný, šlechtickými rody velmi ceněný a používaný jako dar pro krále a významné členy evropské šlechty. Tak kastelánka lednického zámku Ivana Holásková popisuje plemeno s názvem Lednický kůň. To vzniklo už v sedmnáctém století.
Koně přitom v zámku chovali už od středověku. „Tehdy ale šlo o běžná zvířata k tahu i pod sedlo. Velký rozvoj chovu nastal v první polovině sedmnáctého století, kdy Lichtenštejnové koupili velké stádo zdravých koní od Kouniců. Tyto koně šlechtili, a tak vzniklo plemeno Lednický kůň. Lichtenštejnové k tomuto kroku přistoupili hlavně proto, že evropská plemena koní byla v té době přešlechtěná," vysvětlila.
Dodala, že právě kvůli ceněnému plemeni vznikly jízdárny na vysoké úrovni. „Jízdárnu v Lednici soudobá literatura v sedmnáctém století nazývala palácem pro koně. K dispozici byly mramorové žlaby, stání byla dostatečně široká a pohodlná a pokud můžeme věřit rytině Johanna Delsenbacha, uprostřed nádvoří byl bazén k plavení koní," vyjmenovala kastelánka.
V devatenáctém století se Lichtenštejnové začali věnovat i chovu anglických plnokrevníků pro dostihy. „Velký milovník jezdeckého sportu byl kníže Rudolf, pobočník císaře Františka Josefa. O významu koní svědčí i portréty úspěšných dostihových zvířat," uvedla Holásková.
Dnes je v lednicko-valtickém areálu několik stájí, které se chovu věnují. Jde o koně dostihové i pro projížďky v sedle či kočáře.

Manažerka multifunkčního centra: Podlahu čistili jak ropnou skvrnu

Lednice - Na zámecké jízdárny byl podle slov vedoucí projektové manažerky Multifunkčního centra zámku Lednice Jarmily Kubešové před začátkem rozsáhlých oprav žalostný pohled. „Největší starosti nám dělaly a stále dělají zasolené zdi," říká.

V jakém stavu byly jízdárny předtím, než se změnily v multifunkční centrum?

Jízdárny byly velmi zdevastované. Po různorodém využití v minulých desetiletích postupně chátraly. Historický kanalizační systém už dávno nefungoval, takže se voda zadržovala pod objektem. Okapy také už dlouho nebyly funkční.

Co byl největší problém?

Znovu obnovit a zprůchodnit právě historickou kanalizaci včetně okapů. Největší starosti nám totiž dělaly a stále dělají vlhké a zasolené zdi. Ale jsme pokorní a víme, že co se v materiálu po desítky let hromadilo, nemůže za rok ani za dva zmizet. Další komplikace bylo zachování původní podlahy v jedné z koníren, která byla nasáklá naftou a zejména oleji. K jejímu odmoření jsme jako jedni z prvních použili metodu biodegradační technologie, kterou se třeba odstraňují ropné skvrny na moři nebo na zemědělských polích. Podařilo se nám tak zachránit podobu podlah, kterou návštěvníci uvidí v téměř nedotčeném stavu.

Jak dlouho bude ještě trvat vysoušení částí s vlhkou fasádou?

Vysoušení určitě zabere ještě pár let. Těžko se to předpovídá, záleží i na tom, jaké budou zimy a léta.