Jde o první knihu o historii Břeclavi po jedenadvaceti letech. „Divil jsem se, že se tomuto období dosud nikdo hlouběji nevěnoval. Je to bílé místo v dějinách města, přitom klíčové. V polovině devatenáctého století žilo v obci dva a půl tisíce obyvatel, před první světovou válkou už jich bylo jedenáct tisíc. Se Zlínem a Ostravou patřila Břeclav mezi nejrychleji rostoucí sídla v českých zemích. Rozhodující bylo zřízení železnice a vzestup průmyslu, který je spojený s židovskými rodinami a německými průmyslníky. To je důvod, proč je dnes Břeclav okresním městem,“ povídá devětadvacetiletý Břeclavan.

Podle něj se historici v minulosti rakousko-uherské éře v Břeclavi vyhýbali kvůli složitým česko-německým vztahům. „Bylo to dlouhou dobu tabu. Češi sice tvořili ve městě většinu, ale patřili k méně majetným. Mohli se snažit sebevíc, nicméně německé a židovské vedení obce jim nedávalo moc možností k seberealizaci," říká Ondrejka.

Rodině Juráčkových vážně poškodilo tornádo novostavbu. Michaela Juráčková byla loni v červnu ve čtvrtém měsíci těhotenství.
Rok od tornáda v Moravské Nové Vsi: zeď domu probořil kontejner, vzpomíná žena

Čerpal především z českého a německého dobového tisku. Dostal se tak k množství dosud nepublikovaných informací. Při svém bádání objevil například znak břeclavské židovské obce. „Nachází se na průčelí židovské obřadní síně. Má podobu košatého stromu. Dosud se nevědělo, co tento znak znamená,“ láká Ondrejka a přidává další zjištění. „Lidé budou možná překvapení, že Břeclav měla dva cukrovary. Kromě známého Kuffnerova také rafinerii cukru v místě dnešního Gumotexu, která byla z hlediska produkce větší. Zabýval jsem se taky příběhy německých starostů a českých národních buditelů, jejichž osud dosud nikdo nezmapoval.“

Dlouhé hodiny strávil Ondrejka v archivech navzdory tomu, že se živí jako úředník. „Historie je můj velký koníček. V roce 2019 slavilo břeclavské gymnázium sto let a pomáhal jsem při tvorbě almanachu. Tehdy jsem objevil spoustu zajímavých jmen a začal se jimi víc zabývat. Materiálu postupně přibývalo, až už ho bylo na knihu. Díky covidu jsem měl dost volného času, což mi hodně pomohlo si vše zpracovat,“ popisuje Ondrejka práci na své první knize.

Tu připravoval přes dva roky. „Hodně mě to bavilo, nikdy nenastala chvíle, kdy bych se musel do něčeho nutit,“ přesvědčuje Břeclavan, který nevylučuje ani pokračování. „Pokud nějaké bude, tak bych se zaměřil na historii Břeclavi od roku 1914 do začátku německé okupace,“ doplňuje.

Kniha má 175 stran a zájemci si ji mohou zakoupit v břeclavské knihovně. Stojí čtyři sta korun.