O záměru postavit bioplynovou stanici v osadě Trkmanice nevěděl Libor Kalus vůbec nic. Je přitom spolumajitel firmy IPI, která má v rakvické části sídlo. „Kde má stát? Odkdy?“ To byla první Kalusova reakce. Budovy firmy IPI přitom stojí kousek od pozemku zemědělce Rajmunda Fily, kde má v budoucnu bioplynová stanice stát. Podle plánu brněnské společnosti Eglin.

Bioplyn chce vyrábět zejména z kukuřičné siláže. V současné době záměr posuzuje Krajský úřad Jihomoravského kra­je. „Záměr bude viset na všech možných místech. Musí projít veškerým potřebným procesem a každý má právo se k tomu vyjádřit. Když bude nevole k bioplynové stanici, bude to škoda,“ nechal se slyšet Jakub Schneider ze společnosti Eglin.

Podle něj se bude jednat o menší zařízení. Stanice má mít výkon zhruba půl megawatu. Hlavní surovinou bude kukuřičná siláž, dále produkty z cukrovarů a hnůj skotu. Celkem provoz podle plánu zpracuje denně asi jednatřicet tun těchto surovin, ročně přes deset tisíc tun.

„Donedávna byla v tomto areálu hovězí farma a zapáchalo to tam. Dnes už tam majitel dobytek nemá. A technologie se snad dají ohlídat, aby na to nedoplatili sousedé,“ podotkl rakvický starosta Petr Vajbar.

Šance na změnu

Projekt se mu zdá životaschopný. „Je to šance, jak toto místo posunout dál. Může to znamenat rekonstrukci nejen zemědělských budov, ale i tamního bydlení,“ nechal se slyšet starosta.

Obec podle něj dříve uvažovala o tom, že v Trkmanici zřídí malou centrální kotelnu na biomasu. Tehdy z nápadu sešlo kvůli nedořešeným majetkovým poměrům.

Funkční bioplynová stanice podle něj může svému okolí pomoci, byť je teplo až jedna z druhotných surovin.

Zemědělec Rajmund Fila, na jehož pozemku v Trkmanicích má stanice vzniknout, se v úterý odmítl na toto téma s redakcí Břeclavského deníku bavit. „Vstupy máme zajištěné. Suroviny hodláme brát od tamních zemědělců,“ prozradil Schneider, odkud bude firma brát „krmivo“ pro bioplynovou stanici.

Firma, kterou zastupuje, už podle něj má bioplynové stanice, které fungují právě na dvoře zemědělského podniku. „Lidé z okolí třeba ani neví, že je to bioplynka. Nejde cítit, nehlučí,“ poznamenal.

Spolumajitel firmy IPI nevidí ve vybudování bioplynové stanice problém za předpokladu, že bude splňovat všechny normy a nebude obtěžovat okolí. „Zařízení je na vysoké technické úrovni. Že by způsobilo nadměrnou zátěž pro okolí? To vůbec. Používáme německé technologie, které jsou ověřené,“ snažil se Schneider rozptýlit obavy několika desítek lidí, kteří v Trkmanicích by­dlí.

Dobře ví o pocitu některých lidí, kteří vidí za bioplynovými stanicemi pouze zápach. „Tyto problémy mají čtyři bioplynky v celé České republice. Přitom je jich u nás dvě stě,“ dodal Schneider.