V Přibicích se ozval muž, podle kterého nikoho nezajímá, jaké škody působí u vesnice bobři. Podnět k prošetření situace však na patřičná místa zatím nedal. Přibickému starostovi se navíc zdají jeho výtky přitažené za vlasy.
„Bobři tady dělají strašnou paseku a nikdo s tím nic nedělá. U zahrádkářské kolonie nahlodali několik stromů, které mohou spadnout,“ zlobí se nespokojený Pavel Galáš.

Odbor životního prostředí na radnici v Pohořelicích ovšem o žádném problému neví, jelikož jeho pracovníci nemají nic konkrétního na stole. „V Přibicích na řece Jihlavě jsme zatím bobry neřešili. Jeden čas, asi před třemi lety, s nimi byl problém v Pasohlávkách,“ vzpomněla na poslední případ vedoucí odboru životního prostředí Ildikó Šlapalová. Také její kolegyně Ivana Galiová potvrdila, že nikdo v poslední době nic takového úřadu nehlásil.

Pro lidi je bobr většinou nevítaný host. Třeba v okolí Břeclavi páchá obrovské škody na dřevinách i zemědělských plodinách. V přírodě je to ale silně ohrožený druh. Pověřený úřad proto může pouze provést šetření v místě a vypracovat dokumentaci. Tu poté předloží krajskému úřadu.
„Několik bobrů u nás údajně je. Naznačují to stopy a ohlodané kmeny stromů. V přírodě to ale takhle prostě funguje a bobr je navíc chráněný. Pan Galáš má podle mě své zájmy a nejradši by to viděl úplně čisté,“ naznačil přibický starosta František Stankovič.

Tamní rybář Vlastimil Špaček vidí potíže v souvislosti s výskytem bobří populace jinde. „Jsou to nakousané stromy blízko cesty. Hrozí riziko jejich pádu, ale v těchto místech není velký pohyb lidí. Už jsme na to nicméně upozornili na patřičných místech. Když to půjde, my, jako rybáři, bychom to klidně zlikvidovali,“ poznamenal Špaček.

Bobři podle něj tolik neškodí. „Horší je to s kormorány,“ podotkl. Výtkám Galáše se podle svých slov tolik nediví, protože na něj prý tento člověk nedělá právě dobrý dojem.

Stěžovatel totiž bydlí na chatě jako poustevník a má výhrady k mnoha dalším věcem,. Sám to i potvrdil. „Nemůžu dosáhnout toho, aby mi obec prodala pozemek, kde už pět let bydlím. Mám proto trvalý pobyt někde jinde,“ sdělil muž…

Více v Břeclavském deníku ve středu 21. listopadu

 

 

Bobr evropský - Castor fiber

Po americké kapibaře je bobr druhý největší známý hlodavec světa.

Vzhled


Tento až 30kg vážící hlodavec je znám svým zavalitým tělem a plochým ocasem. Tělo má pokryté velmi hustou černohnědou srstí. Již méně známá je jeho schopnost uchopovat předměty. Má totiž, podobně jako lidoopi a někteří další hlodavci (křeček, sysel…), pátý částečně protistojný prst na předních končetinách. Náležitě toho využívá při stavbě svého obydlí. Díky plovacím blánám mezi prsty (především zadních) nohou a uzavíratelným nozdrám a uším je velmi dobře přizpůsoben životu ve vodě. Mimo to má i žlázu, jejíž výměšek slouží k impregnaci srsti.
Rozšíření

Po letech, kdy byl bobr na našem území takřka vyloven, se k nám v několika posledních letech začíná v hojnější míře vracet hned z několika směrů: od severu z Polska, od jihu z Rakouska, od západu z Bavorska a podél Labe. Potomky původních jedinců lze nalézt pouze na Labi. V ostatních případech se jedná o reintrodukci provedenou našimi ochránci přírody a ochránci přírody z okolních států, odkud se k nám bobr opět šíří.

První stopy navrátivšího se bobra byly u nás spatřeny v roce 1986 na řece Jihlavě, o dva roky později pak na Dyji. Od té doby se rozšířil především po řece Moravě. Tyto kolonie pocházejí z Dunaje. Z Německa se pak k nám dostala významná populace žijící na Labi. Dva páry byly také vysazeny na Odře.

Bobra lze vidět na říčních a lužních nivách po celé severní polokouli.

Způsob života a potrava


Mezi oblíbenou potravu bobra evropského patří mimo byliny především lýko a větvičky topolu a vrby. Nepohrdne však ani jinými dřevinami. Pokud se v blízkosti nachází kukuřičné či řepové pole, je dost dobře možné, že tam bobra najdeme, jak si pochutnává na úrodě těchto polí. V létě dává přednost bylinnému patru. Toto období také využívají pro nahromadění potravy na zimu.

Stromy mu však neslouží pouze k obživě. Pokud se bobr nachází na místě, kde si nemůže udělat útulný byteček v podzemí, dokáže strom pokácet a použít ho jako základ svého obydlí, které tvoří hráz na potoce či řece, kde se bobr rozhodl usídlit. Lze tedy říci, že ne vždy bobr staví hráz nebo hrad. To platí především o bobrech žijících na tocích s vysokými jílovitými břehy a hlubokou vodou. Ze svého obydlí vyrážejí hned po setmění a vracejí se až pozdě k ránu. Přes den odpočívají. Jejich "záškodnická" práce má však i kladný vliv na místní druhovou rozmanitost. V důsledku pokácení některých stromů dojde k prosvětlení území, které se pak stává vhodnějším pro mnohé druhy, zejména ptáků. Obecně jim vyhovují lokality s mírně tekoucí vodu a břehy porostlé měkkými dřevinami jako je vrba, olše, osika, bříza či topol.

Rozmnožování


U nás má bobr dobré podmínky pro rozmnožování. Je to dáno především tím, že kromě člověka zde nemá v podstatě žádného nepřítele. Po 107-mi denní březosti se samici rodí v květnu nebo v červnu 2-5 mláďat, která pak dva roky zůstávají v mateřské kolonii, která je tvořena rodiči a jejich různě starými mláďaty. Po té zakládají novou kolonii.

Ochrana


V minulosti (19. stol.) byl bobr loven a chován pro jeho vysoce kvalitní kožešinu a vysoce aromatické výměšky žlázy, které se uplatňovali v lékařství a kosmetice. To jsou hlavní příčiny snížení jeho stavu až na naprosté minimum, které žilo již jen v chovných kožešinových stanicích. V dnešní době existuje několik způsobů, jak eliminovat škody na dřevinách, které nejsou díky malému počtu jedinců nijak velké. I když je jeho stavy v posledních letech zvýšily, stále se jedná o kriticky ohrožený druh. Podle zákona tedy nelze s tímto druhem bez povolení nakládat - to platí i pro likvidaci jejich hrází a hradů. Na tento druh se však vztahuje možnost požádat stát o náhradu škody jím způsobené.

Jestliže jste ve vašem okolí spatřili bobry samotné, nebo stopy ukazující na jejich pobyt (okusy, hráze) a chcete pomoci odborníkům v pátrání po těchto krásných zvířatech, dejte o vašem nálezu vědět panu Šafaříkovi z Agentury ochrany přírody a krajiny.

zdroje: www.severskelisty.cz, www.vesmir.cz, ekologie.euweb.cz, www.severskelisty.cz, www.iabc.cz