Hned několik variant zabezpečení, která mají zabránit bobrům v devastaci zámeckého parku v Lednici, mělo na stole ministerstvo životního prostředí. Jedna z nich by však kvůli pevné instalaci v korytě řeky zabránila atraktivním projížďkám po Zámecké Dyji, které v parku provozuje už třináctou sezonu 1. Plavební.

Památkáři, rybáři, ekologové, vodáci, ale a jednatel společnosti Jaroslav Martinek však doufají a usilují o to, aby zvítězila varinata, která česla buď zvedne nahoru, nebo je otevře ve směru po proudu řeky. „Modlíme se, aby zvítězil zdravý rozum. Doufáme, že nedojde k pevnému uzavření řeky, díky kterému bychom v plavbách zámeckým parkem nemohli pokračovat,“ nechal se slyšet Martinek s tím, že na oficiální jednání 1. Plavební stále čeká.

Zájem na tom, aby oblíbené plavby po řece po třinácti letech neskončily, má také správce lednického zámeckého parku Otto Bernard. Ten současně i vysvětlil, v čem by opatření proti vniknutí bobrů do areálu měla spočívat. „Proti bobrům lze uplatnit pouze takové stěny, které budou zapuštěné asi sedmdesát centimetrů pod zemí. Tedy v hloubce, pod kterou se bobr už nepodhrabe. Takový plot by měl obehnat areál zámeckého parku,“ popsal Bernard, jaká řešení jsou ve hře.

Přehrazení koryta

V místech, kde ústí Zámecká Dyje do Černé Dyje, však takovýto postup použít nelze. „Jde o vodní tok, takže projektant navrhl řešení s pevnými česly a kulatinovým roštem, kterými může protékat voda, ale bobr se přes ně nedostane, nebo s otevíratelnou překážkou. Na jedné straně břehu by byl, laicky řečeno, nějaký mechanismus, třeba ozubené kolo, které česla buď zvedne nahoru, nebo je otevře ve směru proudu řeky. Zavírat se potom budou opět automaticky,“ nastínil správce zámeckého parku.

Jak dodal, nápad s napevno instalovanými česly přímo v korytu řeky, je podle něj pro plavby lodí naprosto nevyhovující. „Pro 1. Plavební, a nejen pro ni, by šlo o obrovskou komplikaci. V místech, kde by byla řeka přehrazená, by totiž museli cestující z lodě vystoupit a nasednout do jiné, která by byla připravená až za uzavřenou stěnou. Nejen, že by to bylo nebezpečné pro cestující, ale terén přesednutí v těch místech ani neumožňuje,“ prozradil Bernard.

V mechanicky ovládaný systém přehrazení Zámecké Dyje doufá také kastelánka lednického zámku Ivana Holásková, podle níž plavby návštěvníky zámku lákají. „Byla by škoda, kdyby plavby po řece, které jsou tolik atraktivní pro lidi, skončily. Mě osobně by to hodně mrzelo. Vše je však zatím v jednání, věřím tedy, že to nakonec dobře dopadne. Pokud nám ministerstvo kývne, abychom brali otevírací česla, budeme raději. Jeho úředníci je ale berou jako nadstandardní záležitost, která je navíc dražší,“ poukázala kastelánka na komplikace, které by mohly ztížit uskutečnění projektu s variantou otevíracích česel.