Lidé z nábřeží Antonína Dvořáka ve Staré Břeclavi se brání bobrům vlastními silami. Aby hlodavci nezničili kromě topolů či vrb i nejméně padesát let staré jabloně u silnice, obehnali stromy pletivem či kusem plastu.

„Nejméně pět jabloní tady už bobři zničili. Před naším domem na hrázce byl i ne moc velký ořech, a do rána bylo po něm. Stačil jeden nájezd,“ postěžovala si Vlasta Kopečková.

Její manžel Jan s hořkým úsměvem dodal, že na řešení bobří problematiky jsou větší hlavy. „Chce to redukci,“ podotkl s pohledem upřeným na místo u silnice, kde bobři pokáceli asi padesátileté jabloně.

„Stromy jsou Povodí Moravy, které nemá prostředky a zájem na jejich ochranu. V součinnosti s městem se ale podaří snad ještě letos v březnu obepnout pletivem mohutné vrby na nábřeží Antonína Dvořáka,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí břeclavské radnice Vilém Vyhnálek.

Ten připisuje ohlodané stromy v této části řeky jedné bobří rodině. Kolik má členů, se prý dá těžko odhadnout. „Rodinu tvoří dvě stará zvířata, tedy rodičovský pár, pak rok stará mláďata, kterých je bez ztrát tři až pět kusů. V tuto dobu dochází k vyhánění dalších potomků, takže tato rodina může mít šest až osm, ale třeba i deset až jedenáct členů,“ vysvětlil Vyhnálek.

V jejich jídelníčku převažují v zimních měsících právě stromy, přičemž se podle všeho pustí do takřka jakéhokoliv dřeva. „Ožírají lýko a kácí stromy. Na jaře a v létě zase přijímají byliny, orobinec a podobné věci. Mají dostatek jiné potravy, takže stromy nechávají být,“ popsal Vyhnálek.

Lidé odrazují v zimních měsících nevítané hosty na břehu Dyje drsným způsobem. Nabouchávají hřebíky do nahlodaných míst na kmenech. Zvíře pak nemusí v noci hřebíky vidět a následky takového zranění se zanesením infekce pro něj mohou být osudné.

Představa regulace stavu bobra evropského v našich podmínkách je pro Vyhnálka nepředstavitelná. „Je to druh, který se nepřemnoží. Regulace navíc nepomůže. Ta bobří populace je tak silná, že by se postupně doplňovala, což by v důsledku přineslo další problémy,“ nastínil Vyhnálek.

Tak radikální řešení si ovšem v případě nutnosti dokáže představit třeba v plotem obehnaném lednickém parku. „Pokud se tam bobry nepodaří chytit do pasti, pak je podle mě prostor pro ulovení a usmrcení. Podle zákona o myslivosti je bobr zvěř a může se po odchytu vypouštět jen se souhlasem. Nikde ho ale samozřejmě nechtějí,“ poukázal Vyhnálek.