V Tovární kolonii mají pozemky mladí lidé, kteří tam nechtějí jen pěstovat mrkev a petržel. Rádi by tam stavěli a žili. To je jeden z argumentů Otakara Pražáka, proč se někteří majitelé zahrádek v břeclavské městské části Poštorná rozhodli poslat zastupitelům dopis, ve kterém žádají o přehodnocení jejich rozhodnutí nezměnit v územním plánu zahrádky na stavební parcely.

„Máme tady své kořeny. Zahrádkářská kolonie tu existuje asi čtyřicet let. Osazenstvo se však generačně změnilo a ti mladší chtějí stavět domy. Nechtějí už pěstovat zeleninu,“ vysvětlil důvody žádosti Pražák.

Podle něj se vůbec nic nestane, když se pozemky územním plánem změní na zónu určenou pro zástavbu. „Ti, co tam budou chtít nadále zahradničit, budou moci. Nikdo to nebude nikomu brát a vyvlastňovat, jak si někteří myslí,“ argumentoval.

Proti tomu se však zahrádkáři, kteří nechtějí na současném stavu nic měnit, ohrazují. „Je tady jílovité podloží, jakmile se začne stavět a bude tady jezdit těžká technika, začnou padat sklepy. Pokud dojde ke změně územního plánu, je to konec zahrádkářské kolonie,“ uvedla za tamní zahrádkáře předsedkyně jejich svazu Konstantina Bílá.

Podle jejích informací už došlo i ke skupování pozemků. A na nich by se mělo začít po změně územního plánu stavět.

„Na radnici zaslali lidé, kteří chtějí změnit pozemky na bydlení v této části, zastupitelům poměrně rozsáhlý dopis. Jsou tam jak podpisy, tak i mapový nákres, ze kterého vyplývá, že asi dvě třetiny majitelů chtějí změnit územní plán,“ potvrdil přijetí žádosti pro zastupitele tajemník Městského úřadu Břeclav Dalibor Neděla.

Podpisy na žádosti už ale začali někteří zahrádkáři napadat. „Řekli nám, že se změnou zvedne cena parcel. Ale my jsme viděli jen podpisový arch a ne první stránku žádosti,“ přiznala Marie Horňáková, která chce podpis vzít zpět.

„Bude to stále jejich pozemek, a pokud tam budou chtít mít lidé nadále zahrádky, nic se nezmění. Takže nevím, do jaké míry se tam jedná o nějaké nepochopení nebo vzájemnou nevraživost. Vím také, že tam někdo skoupil pozemky,“ zamyslel se nad možným důvodem sporů Neděla.

„Je otázka, jestli budou zastupitelé další změny územního plánu projednávat. Je to pouze na jejich vůli, zda se k tomu vrátí, nebo ne,“ řekl.

Lidem, kteří chtějí kolonii zachovat, se rovněž nelíbí, že si tam postavil právě Otakar Pražák dům o rozloze větší než osmdesát metrů čtverečních, což je podle nich nezákonné.

Ten ale tvrdí, že je to pouze rekreační objekt, který mu zákon povoluje. „Zóna je podle územního plánu určená k rekreaci, zahradničení a k vinohradnictví. A podle starého stavebního zákona si tam mohl každý postavit rekreační domek do zastavěné plochy tři sta metrů čtverečních. Podle nového zákona do sto padesáti metrů čtverečních,“ bránil se Pražák.

„Starosta města říkal, že by se mělo respektovat právo těch, kteří chtějí změnu na stavební parcely. Ale stejné právo zachovat zahrádky máme přece i my,“ nehodlá se vzdát ani Bílá se skupinou zahrádkářů, kteří jsou proti stavění a změnám.