Hned čtyři klíšťata si našel na těle muž z Břeclavi poté, co se vrátil domů ze zahrádky. Není zdaleka sám. Dokonce se množí hlasy, že klíšťat je letos na Břeclavsku víc než kdy jindy. Podle ředitele Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Jana Marečka je za zvýšeným výskytem klíšťat zeména fakt, že právě od května do srpna jejich sezona vrcholí.

„Lze očekávat, že se kolem nás v letních měsících klíšťata budou objevovat. Onemocnění s nimi spojená, tedy klíšťová encefalitida a lymská borelióza, se však zatím ještě nevyskytla. Nejspíš je to dáno tím, že je ještě relativně brzo,“ zamýšlel se Mareček.

Jak prozradil, v těchto dnech mají klíšťata dobré podmínky pro výskyt. „Ještě není příliš horko a ne zase tak úplně sucho. Na jednu stranu nemají klíšťata ráda příliš vody, na druhou stranu si však libují ve vlhku. A to teď po ránu při zemi bývá,“ uvedl ředitel.

Jak snadné je chytit klíště, ví také Michal Hrabina z Břeclavi. „Byl jsem chytat ryby, zul jsem se, udělal jsem pár kroků a už jsem měl klíště. Stalo se to u Dyje v Břeclavi nad areálem veslařského klubu. Bylo to malé klíště. Místo, kde se přisálo, mě však pořád svrbí. Celý den jsem pak hledal po těle, jestli někde nemám další,“ svěřil se muž.

Šance, že je klíště nakažené, není podle Marečka příliš vysoká. „V nejvíce postižených ohniscích jsou klíšťata nakažená z jednoho až ze dvou procent klíšťovou encefalitidou. U boreliózy je promořenost daleko vyšší. Tam je šance nákazy zhruba dvacetiprocentní. Takže nakažené je zhruba každé páté klíště,“ podotkl šéf krajské hygienické stanice.

Borelióza sa projeví nejčastěji horečkou, únavou, bolestmi svalů a kloubů, ale především výraznou červenou skvrnou, která sa postupně zvětšuje. V tomto stádiu je nejvhodnější onemocnění důkladně přeléčit antibiotiky. Neléčená borelióza může přejít do chronického stádia s postižením srdečního svalu a nervového systému.

Není divu, že do ordinací v tomto období přichází více lidí s přisátým parazitem. „Rodičů ke mně do ordinace s dětmi, jež chytily klíště, chodí hodně. Stejně jako každý rok,“ sdělil praktický lékař pro děti a dorost Ratibor Kopec z Břeclavi, který vyzdvihl důležitost prevence.

„Klíšťata jsou hlavně ve vyšší trávě a nízkých křovinách zhruba do jednoho metru. Do přírody bychom tedy měli jít v oděvu, který je k tomu přizpůsobený. Navíc je dobré na oděv nastříkat nějaký insekticid,“ poradil Mareček.

Po návratu by se lidé podle jeho slov měli v první řadě osprchovat. „Klíště, než se na člověka přisaje, nejprve putuje. Proto ho klidně můžete smýt sprchou,“ vysvětlil.

„Pokud už je přisáté, měli bychom místo vydezinfikovat třeba jodovými přípravky. Poté jej uchopit speciálními kleštičkami, které se prodávají ve zverimexech nebo lékárnách, a jemným kývavým pohybem za mírného tahu jej vytáhnout. Místo vkusu klíštěte bychom pak měli asi čtrnáct dní pozorovat. Pokud se objeví zarudnutí nebo otok, pak bychom měli vyhledat lékaře,“ řekl Mareček.

IVA VALENTOVÁ
JIŘÍ ŠEVČÍK