Vedoucí projektu Ivana Mariánková z Českého svazu ochránců přírody Onyx věří, že borytobraní zanechá na Pálavě svůj pozitivní otisk a populace borytu bude rok od roku méně početná. To by pak umožnilo rozvoj původních druhů rostlin i živočichů na skalních trávnících a na suchých trávnících - stepích na svazích mezi Pavlovem a Soutěskou.

Letošní borytobraní bylo již šestým v pořadí. „Celou zasaženou plochu se zatím podařilo borytu zbavit třikrát. Na plochách, kde se boryt vytrhává nejdéle, je vidět znatelné zlepšení a pozorujeme zde jak nižší hustotu rostlin, tak také jejich nižší vitalitu,“ uvedl vedoucí správy oblasti Jiří Kmet s tím, že s monitoringem populace borytu i dalších rostlin tam pomáhá Botanický ústav Akademie věd české republiky.

Dobrovolníci pomáhali ochráncům přírody na Pálavě likvidovat invazní boryt barvířský. Rostlina se žlutými květy se rozšířila zejména na jihovýchodně orientovaných bezlesých strmých svazích Děvína. V cenné rezervaci působí problémy. Vytrhává se ručně.
Borytobraní na Pálavě: Dobrovolníci trhají rostliny, zachraňují tím vzácné druhy

Potlačování této invazní rostliny bude podle Kmeta trvat ještě několik dalších let. „Aktivity projektu LIFE SouthMoravia výrazně přispívají k jejímu plošnému potlačení. Přínosem je zejména to, že jde o vytrhávání velmi systematické, které provádějí z větší části dobře proškolení lidé. Na postižené plochy se v průběhu sezony vracejí, aby zlikvidovali i rostliny, které byly při prvním vytrhávání přehlédnuty, rozkvetly později, nebo obrazily po předchozím nedostatečném utržení,“ sdělil Kmet.

Povolají skauty

Projekt potrvá až do roku 2025. „Po tomto termínu bude muset začít fungovat původní model, kterým byl nábor dobrovolníků z řad široké veřejnosti a organizace hromadných akcí na trhání pro ně. Do té doby bychom chtěli zaktivizovat pár skautských oddílů z okolí Pálavy, aby si nad lokalitou vzali částečný patronát, a aby pomáhali v letech budoucích s redukcí borytu na Pálavě,“ naznačil koordinátor dobrovolnické činnosti Igor Forgáč.

Právě on byl letos nejaktivnějším trhačem. „Cítím se vnitřně uspokojený z odvedení velkého kusu záslužné a smysluplné práce pro přírodu. Na druhou stranu necítím záda, nohy a případně ruce. A těším se na pár dnů trvající relax při jiné činnosti, než je hrbení se na strmých svazích Pálavy při trhání borytu,“ usmíval se.

Práce na strmých svazích hory Děvín je totiž fyzicky velice náročná. „Člověk vydrží trhat tak maximálně šest hodin denně tři dny po sobě – pak si musí tělo i duše odpočinout a načerpat energii na další akci,“ přiblížil Forgáč.

Zpravidla v první půlce června kvete vinná réva, vlivem chladného jara se ale kvetení opozdilo.
Réva odkvetla nejpozději za dvacet let: vinobraní zřejmě začne v polovině září

Leotšní borytobraní trvalo déle než dříve. Důvodem bylo deštivé počasí. „Do toho nás dost omezovala vládní proticovidová opatření, kdy jsme sice měli dohodnutou dobrovolnickou pomoc od větších skupinek, ale nemohla se konat, neboť nebylo povoleno shromažďování. Museli jsme tak většinu práce vykonávat sami a bylo to dosti náročné,“ připomněl Forgáč.

Pozitivně však vnímá fakt, že se dobrovolníkům díky letošnímu vlhkému počasí dařilo vytrhnout více rostlin i s kořenem. „Loni byla půda vyprahlá a jen občas se dalo vyjmout rostlinu celou. Na druhou stranu se  letos více rostlin vzchopilo k tomu, aby znovu obrazily, vyhnaly do květu a nasadily plody,“ doplnili dobrovolníci.