V tamním areálu nyní začínají rozkvétat rostliny všemi barvami, jednou z nich je například šafrán jarní. „Jela jsem z obchodu a chystala jsem se vařit. Když jsem projížděla okolo zahrady a uviděla tu krásu, odložila jsem doma tašku a vyrazila sem. Je to nádhera,“ rozplývala se ve středu v poledne návštěvnice Drahomíra Králová.
V zahradě mohou příchozí obdivovat například největší leknín světa viktorii královskou a mohou narazit také na hvozdík moravský, který se v České republice vyskytuje jen vzácně. Areál každoročně navštíví přes třináct tisíc platících návštěvníků. „To je jen počet, který zavítá do skleníků. Zahrada je jinak volně přístupná a to číslo bude mnohem vyšší,“ řekla vedoucí Magdaléna Chytrá.
Výhodou botanické zahrady je její poloha. „Areál leží uprostřed města a návštěvníci se sem snadno dostanou. Před stoletím stála zahrada na okraji města a za ní byly už jen pole a vojenské budovy,“ porovnala.
Zakladatelem zahrady byl profesor všeobecné a systematické botaniky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy unvierzity Josef Podpěra. „Publikoval asi tři sta původních prací. K nejznámějším patří Květena Moravy v minulosti a přítomnosti a Klíč k úplné květeně republiky Československé," napsaly v Internetové encyklopedii dějin Brna Jitka Kalendovská a Miroslava Menšíková.
Botanická zahrada v Kotlářské:
vznik: v roce 1922
zakladatel: Josef Podpěra
skleníky: tropické rostliny, kapradiny a cykasy, subtropické rostliny, kaktusy a jiné sukulenty, bromélie
venkovní prostory: třeba karpatské dubohabřiny, rostliny Kavkazu a Himalájí, balkánského poloostrova, evropských vysokohoří
Areál zahrady se v průběhu let značně proměnil, mohla za to i válka. „Stromy byly zničeny v období druhé světové války. Původní dřeviny už tu nejspíše nejsou. Nemůžeme je ani znovu vysadit, protože o botanické zahradě se vedou záznamy až posledních dvacet let,“ pokračovala Chytrá.
Dalším problémem, který zahradu sužuje čím dál více je podle vedoucí globální oteplování. Trápí ji především nerovnoměrné rozložení srážek v průběhu roku. „Na místě před skleníkem, kde máme systém rostlin se záhony, je absolutní sucho, některé rostliny ani nevyklíčí. Udělali jsme několik opatření, abychom vodu v areálu udrželi. Například všechnu dešťovou vodu svádíme do nádrže a následně s ní zavlažujeme. Problém je, když vám pořádně zaprší naposledy v září. Navíc je tu přes léto obrovské horko a některé rostliny to nezvládnou,“ přiblížila Chytrá.
Botanickou zahradu část příchozích obdivuje především kvůli její kráse, ale pomáhá také ve výuce napříč věkovými kategoriemi. Jezdí tam děti od Bratislavy až po Nové Město na Moravě. „Jsme otevřeni pro všechny školy a univerzity. Pro žáky a studenty máme připravené programy, pracovní listy a prohlídky. Část dopoledne stráví prohlídkami skleníku a část samostatnou prací na zahradě,“ zmínila Chytrá.
Na oslavu jubilea chystají zaměstnanci akce pro návštěvníky. Každoročně pořádají odborné výstavy, kde ukazují například sukulenty nebo masožravé rostliny. „Uprostřed léta se koná oblíbená akce s názvem Zahradní slavnost, která spočívá v hudbě, módní přehlídce a společném stylu oblečení. Letošní ročník bude speciální, ve stylu dvacátých let minulého století. Doufáme, že v podobném stylu přijdou i návštěvníci,“ nastínila vedoucí.
ŠIMON HERMAN