Desítky let trvající archeologické průzkumy potvrdily, že u Mušova Římané zbudovali rozsáhlé středisko a chtěli tak setrvat na jižní Moravě delší dobu. „Jde o fascinující důkaz, jak daleko od hranic římské říše se plánovali usadit,“ přiblížil archeolog Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu akademie věd.

Hradisko je v tomto směru zcela unikátní. „Jde o jedinou možnou autentickou lokalitu v České republice, kde jsou v podstatné míře v zemi zachované stopy Římanů. Dosud jsme lidem představili jen jako jakousi naučnou stezku,“ vysvětlil Komoróczy.

U Pasohlávek už existuje archeologická naučná stezka Mušov jako brána do Římské říše. Na snímku archeolog Balázs Komoróczy.
Do světa Římanů lidé vkročí v novém archeologickém centru u Pasohlávek

Co možná nevíte…
- Archeologické výzkumy u Mušova započaly již ve 20. letech minulého století.
- Období markomanských válek, které Římané vedli s Markomany, Kvády a dalšími germánskými i sarmatskými kmeny, historici datují mezi roky 166 až 180 našeho letopočtu. Mezi lety 172 až 180 zřejmě pobývali v Hradisku u Mušova.
– Stopy Římanů se vyskytují i na jiných místech země. Většinou jde však pouze o polní ležení s jednoduchým systémem a stanovou zástavbou. Taková se nacházejí u Olomouce, Hulína nebo v Jevíčku.

Upozornil ale, že od centra lidé nemohou očekávat pohled na mohutné ruiny, jaké návštěvníkům nabízí Carnuntum v Dolním Rakousku. Centrum má být vstupem do výjimečného památkově chráněného prostoru. „Bude zde výstavní i výukový prostor s digitálními prezentacemi. Pomocí dotykových panelů a promítání chceme dostat informace co nejblíž k návštěvníkům. Ti si navíc vyberou, jak moc do hloubky je téma zajímá,“ nastínil archeolog.

Součástí vstupního prostoru bude i menší sál s krátkou filmovou smyčkou. „Místo bude sloužit k přednáškám či školení. Tedy ke všemu, co s tématem archeologie Římanů a Germánů souvisí,“ nalákal Komoróczy, který se výzkumu Hradiska věnuje už čtvrtstoletí.

Brána do říše římské lidem přiblíží dobu válek impéria s Germány a také život legionářů na jejich taženích. „Návštěvníci se dozví, jak tehdy vypadali vojáci, jaké měli tábory či strategie. Hradisko bylo zřejmě centrální logistické zázemí, žili zde civilisté, řemeslníci a prodejci zboží,“ osvětlil Komoróczy.

Je členem Řádu rytířů vína sv. Urbana. Karel Tumlíř z Valtic je jedním z mála lidí, kteří znají recepturu výroby vína starořímskou metodou.
Zná recept vín římských legionářů. Přidávali do něj med, pepř i mořskou vodu

O zbudování centra se podle bývalého starosty Pasohlávek Tomáše Ingra diskutuje řadu let. „Mluvilo se o monstrózních projektech za stovky milionů, ale i střídmějších vizích. Je dobře, že zde vznikne Brána do říše římské právě v této podobě. Význam této lokality je mimo jiné také v tom, že se domníváme, že právě tehdy zde Římané začali s pěstováním révy vinné,“ připomněl Ingr.

Neznámé není Hradisko ani Haně Vájové z Moravské Nové Vsi na Břeclavsku. „O Mušově a jeho souvislosti s Římany vím. Ne však nic konkrétního. Vznik centra proto jednoznačně vítám a ráda se tam s rodinou vypravím na výlet,“ řekla žena.

VÝMĚNA OKEN. Ilustrační foto.
Památkově chráněný dům opravují. Jeho dvůr poslouží k relaxaci

Lokalita si podle Komoróczyho zaslouží, aby byla více vidět a nesloužila jen vědeckému zkoumání. „Centrem splatíme jakýsi dluh veřejnosti. Jako archeologové bychom měli dávat lidem impulsy k tomu, aby o minulosti začali přemýšlet,“ doplnil Komoróczy.