Dva miliony korun. To je suma, kterou se podle bývalého břeclavského starosty Dymo Piškuly mělo město podílet na opravách kaple svatého Huberta, již si pronajalo od památkového ústavu. Nové vedení radnice však od smlouvy na pronájem památky z éry Lichtenštejnů v katastru Valtic odstoupilo.

„Nemáme peníze na opravu vlastních památek v katastru Břeclavi, natož v cizím. Je to trošku nesmyslné sponzorovat památkovou péči, která ani k městu nenáleží. K letošnímu roku jsme vypověděli smlouvu na pronájem, tím pádem nebudeme hledat peníze na její opravu,“ potvrdila břeclavská radní Alena Káňová.

Jak dodala, pokud by byl dostatek peněz, jako historička by samozřejmě uvítala, kdyby byly památky v dobrém stavu úplně všechny.

„Pořád se však přikláním k tomu, že nutně potřebují opravit především památky břeclavské. Měli jsme připravený projekt na obnovu židovské obřadní síně a jejího okolí. Město by dokonce dosáhlo na grant. Přesto se projekt za minulého vedení kvůli nedostatku peněz neuskutečnil,“ srovnala Káňová s tím, že nešlo o tak nákladný výdaj, který by město nebylo s to zvládnout.

Bývalý starosta Břeclavi byl naopak rozhodnutím nového vedení radnice zklamaný. „Je mi to líto, protože s krajem jsme se domluvili, že se na tom bude hlavně podílet on. Má totiž velký zájem na rozvoji celého Lednicko–valtického areálu. Kdyby tedy od smlouvy odstoupil kraj, pochopil bych to. Takto ale nevím,“ neskrýval Piškula rozčarování.

Podle jeho vyjádření mělo město přispět na opravy zchátralé kaple dvěma miliony korun. „Dva miliony, myslím, nejsou pro Břeclav neřešitelné. Dnes už o tom ale já nerozhoduji. Hubertova kaple je ve velmi špatném stavu. Pokud nebudeme památky tohoto typu udržovat a získávat na ně peníze, tak bude celý tento region bitý,“ upozornil bývalý starosta.

A co jej k nápadu na pronájem kaple vlastně vedlo? „Ta myšlenka vznikla spontánně. Kraj i město chtěly dát tyto věci do pořádku. Navíc kaple je jedna z klíčových památek areálu,“ vysvětlil Piškula.

Odstoupením od smlouvy na pronájem kaple svatého Huberta je naopak potěšený břeclavský místostarosta Luboš Krátký. Ten nápad bývalého vedení ještě jako opoziční zastupitel ostře kritizoval.

„Byl jsem proti tomu. Za prvé je to na cizím katastru a za druhé nevím, proč bychom si měli pronajímat stavbu a ještě do ní vkládat několik milionů. Nemyslím si, že toto patří do služeb, které by mělo město zajišťovat. Z rozpočtu se musí starat zejména o svou infrastrukturu a obyvatele,“ uvedl Krátký a dodal, že by však byl rád, kdyby byly památky opravené všechny.