„Tehdy to nebyla žádná mimořádná událost. Přišel jen dopis, který byl odpovědí na žádost obecní rady," poodhalil ředitel Okresního archivu Břeclav Miroslav Svoboda.

Vedle toho, že tehdejší břeclavští radní odůvodnili požadavek o udělení titulu vzrůstajícím počtem zámožných a vzdělaných Břeclavanů, připomněli, že je městečko uzlem mnoha železnic a silnic.

„Hlavním impulsem k výraznému rozvoji a rozmachu původně zemědělské obce opravdu přispělo vybudování železnice," potvrdila ředitelka břeclavského muzea Alena Káňová.

Jak dodala, po celou dobu první poloviny devatenáctého století byla Břeclav málo významným poddanským městečkem. Na území břeclavského katastru bydlely asi tři tisíce obyvatel. „Prudký obrat ve vývoji nastal po vybudování Severní dráhy císaře Ferdinanda," pokračovala Káňová.

Důležitý uzel

První vlak přijel do Břeclavi šestého června 1839. „Dráha primárně sloužila pro přepravu zboží. Zasloužila se tak o rozvoj průmyslu v daných oblastech," podotkla mluvčí Český drah Kateřina Šubová.

Podle ní zůstala Břeclav důležitým železničním centrem dodnes. „V devatenáctém století propojila Severní Ferdinandova dráha Rakousko s Moravou a Čechami. Dnes je Břeclav místem, odkud lidé cestují na Slovensko, do Rakouska, Maďarska či Polska," přiblížila Šubová.

Existence železničního uzlu vedla na začátku druhé poloviny devatenáctého století nejen k prudkému rozmachu průmyslové výroby, ale i k rozšíření obchodu a výrazné změně sociální struktury obyvatelstva. „Z dobrého zemědělského zázemí těžil dynamicky se rozvíjející cukrovarnický průmysl. Rozvoj zažil i břeclavský pivovar. Rozšiřovaly se palírny a výrobny lihovin," vyprávěla šéfka břeclavského muzea.

Nebyla proto žádná překážka, aby ministr vnitra Rakousko – Uherska nenavrhl osmého září roku 1872 městečko povýšit na město. Stalo se tak o čtyři dny později, kdy do Břeclavi dorazil císařský dekret.

Pro měšťany ale z nového přídomku nevyplývaly žádné jiné povinnosti, jak by se mohlo zdát. „Břeclav měla od té doby pouze právo používat titul město," doplnil Svoboda.

Na událost starou sto čtyřicet let vzpomenou Břeclavští na konci září. Tentokrát s větší pompou.

„Toto výročí připomenou Svatováclavské slavnosti, které budou letos o jeden den delší. Budou se totiž konat čtyři dny," přiblížil místostarosta Miloš Petrů.

Oslavy výročí

Sto čtyřicetiletému jubileu věnují pořadatelé slavností celou sobotu. „Bude připravený historický program. Starosta Břeclavi převezme z rukou císařského vyslance dekret o povýšení. Významnou událost ukáže zájemcům i malá výstava, která bude k vidění po celou dobu svatováclavských slavností," popsal Petrů.

Jak dále doplnil, k výročí vznikl i kalendář. „Vydali jej břeclavští výtvarníci za podpory města. Jeho křest je naplánovaný na čtvrtek sedmadvacátého září," informoval místostarosta.

V těchto dnech mají navíc lidé poslední příležitost zhlédnout v břeclavské Galerii 99 výstavu nazvanou Břeclav v obrazech. Letní ukázka měla za cíl představit město a vzpomenout na jeho povýšení. „Výstava měla přes prázdniny u návštěvníků velký úspěch," pochvaloval si majitel břeclavské galerie, výtvarník Antonín Vojtek.

Výstavní prostory Galerie 99 zdobí výtvory mladých i starších umělců. „Ti mladší se věnují spíše modernímu umění, proto jsme vystavili i díla starších, již nežijících umělců," vysvětlil Vojtek.

Břeclav si jako námět svých obrazů vybral například Karel Božek ze Staré Břeclavi, Josef Kolomazník z Břeclavi či Mikuláš Kovařík z Poštorné.