Pravděpodobně se do něj budou zařazovat další investice. Město chce na druhé straně šetřit, například na školách a zájmových sdruženích. Úspory se dotknou i výplat pracovníků radnice.

„Investicí je v rozpočtu asi za osmdesát milionů korun. A zřejmě přibudou další. Z toho plyne, že přebytkový rozpočet ve skutečnosti s největší pravděpodobností nebude dodržen,“ sdělil vedoucí ekonomického odboru břeclavské radnice Ladislav Vašíček.

Toho se bojí například opoziční břeclavský zastupitel za ODS Luboš Krátký. „Vlastně ani není zájem přebytkový rozpočet udržet. Považuji jej za skrytý deficitní rozpočet, protože město má volných sto sedmdesát čtyři milionů korun, většinou získaných z prodeje bytů, se kterými může volně disponovat,“ podotkl.

Je přesvědčený, že přes velkou rezervu je nutné zvažovat smysluplnost každého výdaje. „Jinak se se zlou potážeme,“ poznamenal.

Město některé rozpočtové výdaje oproti loňsku proškrtalo, jiné naopak posílilo. Více peněz poputuje například do oblasti cestovního ruchu – asi dvanáct milionů korun. „Před dvěma lety to bylo zhruba dva a půl milionu,“ poukázal Krátký na značný rozdíl. Jeho návrh snížit tuto částku o polovinu ovšem nenašel v zastupitelstvu dostatečnou podporu.

Podle Vašíčka je pro břeclavské zastupitele podpora cestovního ruchu prioritou. „Osobně vnímám, že podpora turistického ruchu je dobrá věc, strukturu ať posoudí politici,“ uvedl vedoucí ekonomického odboru města.

Zastupitelé odsouhlasením rozpočtu také rozhodli, že se bude šetřit na provozních nákladech. V důsledku toho se plánuje sedmi či osmiprocentní snížení nákladů veřejné správy. „Zatím nedokážu říct, jestli se to dotkne počtu pracovníků městského úřadu. Ten se prostě musí do těch nastavených mezd vejít. Pokud by hrozilo, že se nevejde, tak se budou muset buď zeštíhlit, nebo jinak nastavit mzdovou laťku,“ vysvětlil Vašíček.

„Je vůle utlumit běžné provozní výdaje, více šetřit a dát více peněz do rozvojových investic města,“ řekl Vašíček.

Břeclav má ve své rozpočtové rezervě kolem sto sedmdesáti milionů korun. Jedná se zejména o peníze získané z prodeje bytových domů. „Letos jsme utržili zhruba dvě stě osmdesát milionů korun a významně ovlivnili příjmovou stránku města, ale i tu výdajovou,“ upřesnil Vašíček.

Město podle něj samozřejmě žije i z těchto mimořádných příjmů. „Tyto peníze dává svým způsobem do oběhu, zvyšuje poptávku, což má zcela jistě dobrý vliv na ekonomiku. Nemyslím, že by to bylo zbytečné plýtvání,“ domnívá se šéf ekonomického odboru.