Žádná nadzemní dráha ani vzducholodě. Ve srovnání se zhruba sto let starou představou o budoucnosti Břeclavi je fantazie dnešních obyvatel umírněnější. Redaktoři Břeclavského deníku Rovnost oslovili deset lidí z různých oborů, aby řekli, jak vidí okresní město za několik desetiletí.

Ačkoli „nelétají v oblacích", tak pokud by se jejich slova a přání vyplnila, Břeclav zcela změní tvář. „Budu optimista. Dyje se opět stane velkou řekou, na které budou moci jezdit lodě celý rok. Bude to i klasická městská doprava. Starobřeclaváci nasednou na loď třeba u rybářských uliček, poplují k břeclavskému jezu, kde bude plavební komora. Poslední zastávka bude na Pohansku, kde bude pokračovat výzkum a vznikne tam nový architektonický, prosklený a stylový pavilon," říkal například výtvarník a kurátor Karel Křivánek.

Muzeum podle něj dostane peníze, za které opraví zámek. V něm vznikne historická i etnografická expozice, galerie a světově proslulá a navštěvovaná expozice komárů. „Dojde k celkovému zlepšení ekonomiky ve městě a nezaměstnanost bude na dvou procentech," pokračoval výtvarník.

Aby se zvýšil počet pracovních míst, bude podle ředitele úřadu práce Lubomíra Marka klíčová výstavba obchvatu. „Podmínkou je dopravní obslužnost. Jsme v trojúhelníku Brno – Bratislava – Vídeň, potenciál na rozvoj máme," poznamenal Marko.

Místostarosta města Luboš Krátký je přesvědčený, že obchvat nabere reálné obrysy. Navíc vznikne napojení na logistické centrum u nádraží a průmyslovou zónu v Poštorné. „Také bude vyřešena doprava cyklistů mezi městskými částmi, propojení s centrem, nádražím, průmyslovým centrem i okolními obcemi. Dojde k rozvoji elektrických kol a bude tu sdílení automobilů bez řidičů. To znamená, že si přes mobilní aplikaci objednáme auto. Ono bez řidiče přijede, odveze nás třeba do práce, kina či divadla a pak zase odjede," oznámil Krátký.Pohlednice zachycující možnou budoucnost Břeclavi, jak si ji představovali lidé na přelomu 19. a 20. století se s realitou minula. Vzducholodě i nadzemní dráha se ve městě nikdy neobjevily.

Historička Alena Káňová tvrdí, že představy staré sto let se s realitou minuly. Technický pokrok se vyvinul jiným směrem, než lidé předpokládali. „Ráda bych, aby město bylo více pro lidi, nikoli pro auta. Aby bylo bezpečnější. Úvahy na to, aby okolo kostela svatého Václava byla pěší zóna, jsou, ovšem Břeclav je na specifickém místě. Okolo je Lednicko–valtický areál s chráněným územím, takže dopravu není moc kam odklánět," zamýšlela se Káňová.

Bývalý starosta a nynější zastupitel Dymo Piškula přesto věří, že Břeclav bude živější. A plná turistů. „Věřím, že bude opravené podzámčí s velkým parkem a že město bude spojené se všemi cyklostezkami," uvedl mimo jiné Piškula.

Teze o vzducholodích odmítl, přikláněl se však k horkovzdušným balónům. „Jsou atrakcí. Slyšel jsem, že pohled na Lednicko-valtický areál je z nich ještě krásnější, než ze země," doplnil zastupitel.

Podle Zdeňka Chmelky, který studoval v Číně, se zvýší počet návštěvníků z Asie.

A další prognózy? Letiště zůstane stejné, postupně ale dojde k zástavbě volných ploch mezi centrem a Starou Břeclaví, a mezi Poštornou a Charvátskou Novou Vsí. Hůř na tom bude sport. Hokejisté i fotbalisté budou hrát nižší soutěž, než je druhá, respektive třetí liga.

A spisovatel Michal Šefara dodal. „Břeclav se bude zvětšovat, bude tu hodně dražších a lepších obchodů a taky fastfoody."