Břeclaví se nesou nespokojené hlasy, že se radnice málo stará o kulturu. A že by si měla vzít příklad z mnohem menšího Mikulova, kde se kulturních akcí přímo pod záštitou města koná mnohem víc.
Tajemník břeclavské radnice Dalibor Neděla ovšem odmítá, že by Břeclav vůči Mikulovu nějak pokulhávala. „Rozhodně nejsme proti Mikulovu žádná béčka,“ uvedl.

Argumentuje spoustou vydařených akcíí. Na jejich přichystání podle něj rozhodně není potřeba speciální odbor městského úřadu se spoustou zaměstnanců. Břeclavští si prý vystačí s radními a namátkou vybranými úředníky. Vyjmenoval například Martina Radkoviče nebo místostarostku Dagmar Adámkovou. „Dostávají od rady řadu úkolů a sami je, v rámci svých povinností, zajišťují. Nedostávají za to přitom ani korunu,“ podotkl tajemník.
Na břeclavském odboru se složitým názvem školství, mládeže, kultury a sportu má na starosti speciálně kulturu jediný člověk. Zároveň má na starost i úsek sportu.

Naopak v Mikulově nedávno zřídili samostatný kulturní odbor, který má na webových stránkách města dokonce samostatný odkaz. Pracují na něm tři lidé a město uvažuje o zaměstnání dalšího pracovníka. „Máme málo lidí. Zatím testujeme způsob, kdy nám na stěžejních akcích pomáhají lidé na dohodu, ale to se možná změní,“ řekla místostarostka Mikulova Ilona Žišková Vágnerová.

Místostarostka podle svých slov často zaznamenává příznivé ohlasy na to, že se v Mikulově pořád něco děje. Někteří lidé, často i z Břeclavi, si prý zase stěžují, že je na tom Břeclav v tomto směru hodně špatně a mnoho jich jezdí za kulturou třeba právě do Mikulova.
Břeclavská radnice si ale nic takového nepřipouští. „Nemám nic proti tomu, pokud nějakou kulturní akci zajišťuje odbor, který zrovna není na toto zaměřen. Hlavní je, jestli lidé jsou, nebo nejsou schopni a hlavně ochotni něco dělat,“ uvedl Neděla.

Odkazuje na Moravský den. „Dá se říct, že bez kulturních úředníků jsme se obešli, i když také přiložili ruku k dílu. Myslím, že to byla velmi úspěšná akce. Řada lidí má představu, že za běžnou práci, kterou dělá, dostane odměnu. Já si myslím, že úředník by měl tu odměnu dostat za něco, co udělá navíc,“ uvedl Neděla. Sám si nemyslí, že by ve městě bylo pro kulturní pracovníky až tolik práce, že by museli být na úřadě v hojnějším počtu.

V Břeclavi tak zachraňuje kulturu, samozřejmě kromě muzea a zájmových sdružení, i další městské zařízení, kino Koruna, které má v nájmu agentura Zvuk. „Myslím, že se nám za tři roky podařilo činnost kina osvěžit tak, že se z něj stalo komunikační centrum, místo pro pořádání koncertů, divadel, a v plánu jsou i menší scény či tematické týdny, například k českému filmu. V nejbližší době třeba chystáme besedy s herci,“ poukázal majitel agentury Zvuk Luděk Kabelka.

Jak ale říká, Břeclav je bohužel specifické místo. „Zdá se mi, že tady nefungují v masovějším měřítku zájmové skupiny, jako jsou rockeři, folkaři či vyznavači jazzu,“ míní Kabelka. Připisuje to období po revoluci, kdy se podle něj zpřetrhala nit kulturní nabídky a lidé si zvykli jezdit za zajímavými akcemi spíše do Brna.