Ty využily takzvaného asistovaného programu, který jim umožní usadit se ve vlasti svých předků.

„Jedná se o jednu z posledních skupin krajanů z Kazachstánu, kteří tady chtějí žít. Vyšli jsme jim maximálně vstříc a zajistili ubytování v Břeclavi,“ řekl při oficiálním přijetí kazašských Čechů na břeclavské radnici vedoucí odboru sociálních věcí Zdeněk Janíček.

Přesídlování z Aktjubinské oblasti, kde byla podstatná část české komunity v Kazachstánu, začalo již v roce 1996. Po pěti letech vláda program ukončila, čímž řadu rodin roztrhla. Od uplynulého roku začala ale Česká republika opět žádosti krajanů žijících v Kazachstánu o trvalý pobyt přijímat.

„Máme tady prakticky celou rodinu. Sice nejsou v Břeclavi, ale to nevadí. Chtěli bychom se naučit co nejdříve česky a najít si práci,“ uvedla sedmapadesátiletá Nadezda Zurina, která na jih Moravy zamířila se synem a dcerou.

V prvních šesti měsících by mělo město pomoci oběma rodinám s adaptací v neznámém prostředí. Mimo jiné zajistit potřebné doklady či zaměstnání. „Ze začátku to bude hektické, musíme vyřídit řadu věcí. Ale co vím, jeden z mužů je řidič, kterých je v Břeclavi nedostatek, takže o práci by neměl mít nouzi,“ osvětlil Janíček.

Noví obyvatelé Břeclavi podstoupí i jazykové kurzy. Češtinou totiž téměř vůbec nevládnou, neboť jejich předci se začali stahovat na území bývalého Sovětského svazu na konci devatenáctého a začátkem dvacátého století.

„Už k nim byli přiřazeni lidi, kteří je seznámí s novým jazykem. Myslím, že jejich začlenění bude probíhat bez problémů, už v minulosti jsme totiž úspěšně přesídlili řadu rodin,“ doplnil Petr Novák z ministerstva vnitra.

Oproti řadě jiných kazašských Čechů, kteří žijí nebo se chtějí na území Česka usadit, mají rodiny zamířívší do Břeclavi velkou výhodu.„Po rozdělení Sovětského svazu totiž odešli do Ruska. Mají tak ruské pasy a nebudou mít například problém s vyplácením penzí,“ podotkl Novák.