„Jsme trochu zklamaní, věřili jsme, že referendum bude platné. Dost nás překvapila čísla účasti z Poštorné (městská část Břeclavi – pozn. autora), kde se pohybovala jen kolem osmnácti procent," přiznal jeden z iniciátorů hlasování Jakub Matuška.

Cílem referenda bylo zavázat vedení města, aby zabránilo stavbě velkoprodejen a nákupních center v blízkosti třídy 1. máje a ulice Národních hrdinů do doby vybudování obchvatu města. Důvodem je přetížená doprava ve městě a obava, že další velkoobchod by přitáhl do centra ještě více aut.

Otázka referenda
Požadujete, aby orgány města Břeclavi do doby kompletního zprovoznění obchvatu Břeclavi činily veškeré kroky v samostatné působnosti k tomu, aby zabránily výstavbě dalších velkoprodejen a nákupních center v blízkosti Třídy 1. máje a ulice Národních hrdinů (zvláště v areálu bývalého podniku TRANZA, na tzv. Zámeckých loukách a v areálu bývalého cukrovaru)?

Hned první den vhodil hlasovací lístky do urny Břeclavan František Rolník. Po hlasování v referendu líčil, že dopravní situace je nezvladatelná. „Mám zahrádku v Poštorné, a když jedu zpět do centra, popojíždím někdy až pětačtyřicet minut. Nejsem proti obchodům, potřebujeme je. Ovšem nesmí to negativně ovlivňovat dopravu. Věřím, že lidí přijde dost," řekl Rolník.

Hlasovat nakonec přišlo 5277 Břeclavanů. Aby bylo referendum platné a pro vedení města závazné, muselo by jich být 7170. Proti výstavbě dalších obchodních center uprostřed města se vyslovilo 4151 voličů, což představuje 78,7 procent z těch, kteří hlasovali. A 20,3 procenta ze všech voličů ve městě. „Děkujeme všem Břeclavákům, kteří přišli k referendu. Čtvrtina lidí ve městě není lhostejná a přišla hlasovat. Na tom můžeme stavět," věří další z iniciátorů referenda Petr Škoda.

Referendum vyvolala občanská iniciativa Naše Břeclav, kterou reprezentovali právě zastupitelé Matuška a Škoda z opozičního sdružení Mladí a Neklidní, a také Luboš Krátký z ODS. Občanští demokraté působící ve městě se ovšem od pořádání referenda distancovali. „Budeme nadále požadovat, aby výstavba ve městě neměla negativní vliv na dopravu. Věříme, že vedení města bude k podpoře referenda při dalším rozhodování přihlížet," uvedl Krátký.

Starosta Břeclavi Pavel Dominik se ale nechal už dříve slyšet, že splní-li investor veškeré zákonné požadavky, nebude mu vedení města „házet klacky pod nohy". Neúspěch referenda očekával. „Usuzoval jsem tak z volební účasti před čtyřmi lety. Nevěřil jsem, že přijde víc lidí, protože zájem spolupodílet se na rozhodování na věcech veřejných je prostě malý. Ale když už se referendum udělalo a město to stálo tři sta tisíc korun, je škoda, že platné není," vyjádřil se Dominik.

Zastupitelé města místní referendum ze zákona vyhlásit museli, neboť jeho organizátoři nasbírali potřebných zhruba dva a půl tisíce podpisů Břeclavanů.