Jako nejpalčivější se ukázala být právě romská komunita. „Nejvíce mi vadí chování a kriminální vystupování romské společnosti. Byl bych rád, aby se to navrchu změnilo a pak by se to mohlo měnit i tady, jinak to asi nejde,“ myslí si jeden z dotázaných, dvaapadesátiletý Zdeněk Svoboda.

Břeclavský starosta Dymo Piškula na to uvedl: „Situace se podle mne změní v momentě, kdy dokážeme tyto přestupky účinně trestat. Zatím romští spoluobčané hřeší na to, že jsou prakticky nepostižitelní a naše společnost si neumí nebo nechce s těmito přestupky poradit.“

Jak dodal, vymáhání pokut na Romech je k ničemu. „Pokud musí zůstat občanovi sociální minimum, je to zbytečná ztráta času. Krádeže dětí budou pokračovat, pokud nebudeme účinně trestat jejich rodiče a podobně. Zoufale voláme po změně zákonů, bohužel zatím marně. Komunální politici tak vedou velmi nerovný souboj se skupinou lidí, která bez větších problémů uniká trestu,“ upřesnil Piškula.

Mnozí z Břeclavských, kteří v anketě odpovídali, také poukázali na to, že většina břeclavských Romů nepracuje, práci si nehledá a pouze využívá sociálních dávek.

„Nejsem žádný rasista, ale nelíbí se mi, že Romové nepracují a sociální dávky přitom pobírají,“ upozornil třiadvacetiletý Josef Poláček.

Starosta Piškula o situaci ví, a jak řekl, v jejím řešení hodně pomohl systém vyplácení sociálních dávek v poukázkách.

„Samozřejmě, že velké procento Romů nepracuje, protože jejich vzdělání je velmi nízké a sociální dávky dosti vysoké. Mnoho romských dětí nevidělo své rodiče nikdy pracovat a považují to za naprosto normální. Určitě ale pomohly sociální dávky vyplácené formou poukázek na nákup zboží. Nedají se tak lehce proměnit v drogy, alkohol a cigarety. Je to určitě krok správným směrem,“ liboval si Piškula.

Veškeré otázky, nejen ohledně břeclavských Romů, můžete přijít položit starostovi Dymo Piškulovi už dnes v patnáct hodin na pěší zónu před břeclavské gymnázium.