Monitoring prostřednictvím letadel a dronů, vznik podrobného digitálního modelu území, mobilní aplikace ke sbírání dat či speciální senzory hlídající teplotu vody, vzduchu a rychlost líhnutí komárů. Tohle vše by mohlo pomoci zabránit přemnožování dotěrného bodavého hmyzu, který rok co rok trápí obyvatele řady oblastí na jihu Moravy. Že je to fikce? Nikoli. Jde o způsob, kterým do boje proti komárům hodlají vyrazit Břeclavští.

Společně se zástupci Jihomoravského a Moravskoslezského kraje, hygieniků, Lesů České republiky a Agentury ochrany přírody a krajiny se kvůli tomu na radnici sešli s kolegy z Dolního Rakouska a Litovelského Pomoraví.

„Rádi bychom vytvořili podobný moderní a sofistikovaný systém, jako mají právě v Litovelském Pomoraví. Na Soutoku, který se co nevidět stane chráněnou krajinnou oblastí, dojde ke změně hospodaření. I díky nově budovanému klapkovému jezu na řece Dyji, který povede k častějšímu řízenému zaplavování oblasti, totiž předpokládáme možné zvýšení intenzity a aktivity komárů. A budeme nuceni to řešit,“ vysvětlil místostarosta města Jakub Matuška.

close Komáří peklo na Soutoku. info Zdroj: se svolením Leroy Cosmetics zoom_in Komáří peklo na Soutoku.

„Naším cílem je najít rovnováhu mezi přirozeným prostředím komárů a jejich přemnožením. Rozhodně je nechceme vyhubit,“ podotkl Jan Brus

Litovelské Pomoraví, území, jež se nachází severně od Olomouce v Moravskoslezském kraji a zabírá rozlohu asi šestadevadesáti metrů čtverečních, je v boji s kalamitními stavy komáří populace v tuzemsku zřejmě nejdál. „Naším cílem je najít rovnováhu mezi přirozeným prostředím komárů a jejich přemnožením. Rozhodně je nechceme vyhubit,“ podotkl Jan Brus z Katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Palackého univerzity v Olomouci.

Útoky přemnožených komárů tam v okolí řeky Moravy obtěžují na dvacet tisíc obyvatel devíti obcí, které kvůli tomu společně založily výbor pro kontrolu komárů. Každá z obcí na boj proti obtížnému bodavému hmyzu kupříkladu vybírá dvacet korun na obyvatele. „Rozloha celé oblasti je na sto padesát metrů čtverečních. Zmapovaných máme dvě stě devětatřicet hektarů tůní, celkem je zde tůní na tisíc,“ konkretizoval Brus.

Obce v Litovelském Pomoraví mají zvládnuté zejména mapování terénu. Na vybraných místech v postižených lokalitách mají umístěné senzory. Ty odborníkům poskytují informace o aktuálním zaplavení jednotlivých tůní, snímají třeba teplotu vody, vzduchu či okolní půdy, nebo výšku hladiny. Tedy ukazatele, které mají vliv na vývoj komářích larev. Informace pak vyhodnocují vyškolení terénní pracovníci, kteří rozhodnou o případné nutnosti postřiku.

Břeclavští věří, že by podobný systém mohl fungovat i v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje. Pomoci by jim měla dotace z ministerstva životního prostředí. To přislíbilo k tomuto účelu vypsat nový dotační titul.

Účastníci jednání také řešili, jak by dotčené obce mohly v boji proti komárům spojit síly. Kupříkladu společným nákupem larvicidu VectoBac a jeho distribucí nebo s pomocí přeshraniční spolupráce s Rakouskem a Slovenskem.

I proto do Břeclavi dorazili starosta obce Hohenau an der March Wolfgang Gaida a bioložka Karina Hauer. „Trápí nás tytéž problémy jako vás. I my máme svazek devíti obcí. Přímo se to dotýká asi dvanácti tisíc obyvatel,“ řekl Gaida s tím, že na monitoring líhnišť i případnou aplikaci granulátu pomocí helikoptéry a dronů nebo postřiků každá z obcí kvartálně přispívá poměrně vysokými částkami. A to pěti tisíci pěti sty eur.

Devítka obcí má dokonce k dispozici sklad, v němž granulát uchovává. „Pokud bychom se skutečně dohodli na spolupráci, mohli bychom vytvořit jeden velký centrální sklad aplikačních prostředků pro nás všechny,“ naznačil starosta obce Hohenau an der March.

Ve vsích za rakouskými hranicemi území ošetřují ekologicky a šetrně k přírodě. „I my využíváme pasti na komáry, ovšem namísto suchého ledku máme kvasnice. Tedy směs cukrů, kvasnic a vody. Ty pak likvidujeme jako biologické hnojivo,“ zmínila bioložka Hauer.