Do roku 2030 by Česko mělo získávat třetinu energie z obnovitelných zdrojů, jednou z možností jsou větrné turbíny. Jenže nové vznikají v porovnání s ostatními evropskými státy pomalu. „Vedle jádra bude naše energetika v budoucnosti stát na obnovitelných zdrojích. Proto je ale třeba se zaměřit na jejich rozvoj,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Zavedenou praxi by měly změnit takzvané akcelerační zóny. „V těchto zónách bude proces povolování rozvoje obnovitelných zdrojů jednodušší. Půjde o lokality, které mají vysoký potenciál generovat elektřinu s minimálním negativním dopadem na životní prostředí. Jde například o zničené plochy, průmyslové zóny či bývalé doly. Díky tomu budeme mít více energie z bezpečných zdrojů, snížíme své výdaje za elektřinu a přispějeme k ochraně životního prostředí,“ dodal Síkela.

Vymezení oblastí pak má mít na starosti stát, kraje a obce. Zóny se přitom nesmí dotknout národních parků a chráněných krajinných oblastí. „S obcemi i kraji vše projednáváme a chceme nastavit jasná a transparentní pravidla. Pro obce nebo místní komunity jsou pak akcelerační zóny a větrné elektrárny možností zapojit se do připravovaného konceptu komunitní energetiky a přímo využít elektřinu vyrobenou blízko jejich domovů,“ okomentoval ministr životního prostředí Petr Hladík.


Nahrává se anketa ...

„Musíme zvážit negativní i pozitivní přínosy pro obec“

Na určování vhodných oblastí pro akcelerační zóny a schvalování konkrétních projektů budou spolupracovat státní orgány, místní samosprávy i místní veřejnost. Proces zahrne i veřejné projednání a posouzení veřejných připomínek. „To zajišťuje, že rozhodnutí budou reflektovat jak strategické cíle státu v oblasti obnovitelné energie, tak i potřeby a očekávání obyvatel dotčených území,“ dodal Síkela.

Stát plánuje větrnou energii výrazně podporovat, a to vnímají i investoři. Proto obce a města na jihu Moravy zasypali nabídkami ke spolupráci. Stavět chtějí například na okraji Hrušek na Břeclavsku. „Obrátilo se na nás už šest energetických společností, které by u nás chtěli větrné elektrárny vybudovat. Pravděpodobně by šlo o tři až pět turbín. Jsme na úplném začátku. Musíme zvážit jak negativní, tak pozitivní přínosy pro obec,“ zmínila starostka Hrušek Jana Filipovičová.

Obec by si mohla přijít na několik milionů korun ročně a zajistila by si tak stálý příjem na pětadvacet až třicet let. „Ano, to je silný argument, zvlášť, když jsme ze strany státu stále různě kráceni a nevíme, co bude. Navíc musíme dokončit řadu projektů po tornádu. Rozhodovat o tom ale každopádně nebudeme sami, určitě zapojíme i občany. Budeme požadovat, aby i oni případně získali finanční kompenzace,“ dodala.

Další větrný park by v budoucnu mohl vzniknout i u nedalekého Moravského Žižkova. „Pro nás je to velmi zajímavý projekt, který generuje jak čistou energii, tak peníze, kterých se nám stále nedostává. Pokud se rozhodneme, že do toho půjdeme, budeme trvat na tom, aby bylo vybráno takové místo, které bude daleko od zástavby a co nejméně ovlivní krajinný ráz,“ vysvětlil starosta obce Josef Osička.

PODÍVEJTE SE: Farská zahrada v Mikulově rozkvetla. Podívejte se na romantické zákoutí

Farská zahrada v Mikulově rozkvetla. Skryté zákoutí v centru města bere dech | Video: Deník/Iva Haghofer