Když roku 1920 vznikla Církev československá, jednalo se už jen o završení nezvratného procesu. Jeho kořeny nacházíme po roce 1870, v období konce prvního vatikánského koncilu. Zde jsou počátky katolického modernismu, směru, jenž pro bohoslužby požadoval národní jazyk, dobrovolný celibát kněží, novou roli pro laiky, svobodu kritického bádání a přizpůsobení života římskokatolické církve moderní kultuře.

Po papežově odmítnutí těchto požadavků se část kněží odtrhla od Vatikánu a založila novou církev. Během prvního desetiletí počet jejích členů překročil milion. K tomuto velkému úspěchu přispělo nepochybně dřívější těsné spojení římskokatolické církve s rakouskou monarchií.
Vlastní fakultu má církev od roku 1950. Dnes je jako Husitská teologická fakulta součástí Univerzity Karlovy.

V čele církve stojí patriarcha a ústřední rada. Na diecézní úrovni je představitelem biskup, který diecézi spravuje spolu s diecézní radou. V čele sboru stojí farář nebo administrátor a rada starších. Na každé úrovni správy jsou tedy rovnoměrně zastoupeni duchovní a laici. Zastoupení žen je nejvyšší ze všech církví.

Převažují ti starší

V současné době se k církvi hlásí sto tisíc členů, takže z původního počtu každý desátý. „Problém je v tom, že se nevytvářela kontinuita, nové generace už nebyly k víře vedeny. Uplatňoval se zde liberalismus, který se bohužel přehnal, a mladší generace k praktikování víry nebyly motivovány. Takže v církvi zůstala především starší generace,“ vysvětluje duchovní Juraj Jordán Dovala.

„Protestanismus vznikl sto let po Husovi. My jsme něco mezi katolicismem a protestantismem. Duchovní atmosféra každé obce se odvíjí hlavně od toho, jak to cítí ten který kněz. Jiné církve sní o tom, že jedině jejich cesta je ta správná. My máme taky tradiční hodnoty – společenství a liturgii, ale jsme tolerantní. Nepotkal jsem v našich řadách nikoho, kdo by byl fanaticky založený, naopak, potkávám lidi, kteří jsou otevření a tolerantní,“ zamýšlí se farář.

„My nejsme přesvědčení o tom, že jsme jediná Kristova církev. Věříme, že jsme malou částečkou Kristovy církve. Jsme ekumenicky založení a nespíláme, pokud náš člen po zralé úvaze přejde k jiné církvi. Požehnáme mu a přejeme, aby se mu dobře dařilo. Věříme, že Bůh působí tam, kde sám chce. Naše církev nemá kult svatých a kult Panny Marie. Avšak v našich sborech je ponecháván prostor pro osobní víru člověka a jeho individuální pohled. Cítí-li někdo, že se chce modlit k Panně Marii, i když to není praktikováno, může,“ pokračuje.

Břeclav v pozadí

Náboženská obec Břeclav Církve československé husitské je administrována z Hodonína. Věřící se scházejí k pravidelným nedělním bohoslužbám jednou měsíčně v kostele Církve adventistů sedmého dne. Počet břeclavských věřících nepatří k největším, čítá osmdesát osob. Z toho pravidelně navštěvuje bohoslužby pouze deset lidí.

V Hodoníně je život církve podstatně pestřejší. Právě sem zamířil farář Dovala před třemi lety. Snaží se přivést do Církve československé husitské nové lidi, především ty mladší. Může zprostředkovat víru různými cestami, například umělecky, neboť sám je literárně činný. Jako předseda Literárního kruhu autorů Hodonínska pořádá literární večery. A organizuje setkání slovácko-záhoráckých básníků.

Aby toho nebylo málo, je také předsedou České křesťanské akademie v Hodoníně. Jenom v tomto roce akademie organizovala přednášky tak významných osobností, jakými bezesporu jsou profesor Tomáš Halík, biskup Václav Malý nebo profesor Jan Sokol.

Česká křesťanská akademie chce v křesťanském duchu pomáhat k rozvoji svobodné české společnosti v oblastech kultury, politiky a ekonomie. Jedná se o nezávislé sdružení občanů, jež je otevřeno všem křesťanům, ale i lidem, kteří cítí spoluzodpovědnost za uplatňování křesťanských kulturních a morálních hodnot. Je nestátní, nadstranické a neziskové. Svoji činnost provozuje pouze z členských příspěvků a darů. Akademie má více než osmnáct set členů sdružených v sedmdesáti čtyřech skupinách.

Po roce 1989 navázala na ilegální vzdělávací činnost. Právě proto byl jejím prvním prezidentem zvolen významný katolický teolog profesor Josef Zvěřina. Jeho nástupcem je již zmiňovaný sociolog a římskokatolický kněz Tomáš Halík. Česká křesťanská akademie uspořádala za dobu svojí činnosti množství přednášek na nejrůznější témata. Vydala také více než čtyřicet knih.
Bourání předsudků

„Své duchovní poslání vnímám v celé šíři, nejen sloužení mše a službu potřebným. Záleží mně na tom, aby lidé neseděli pouze v hospodách, ale abych jim dal možnost i duchovního vyžití. Každý má u nás dveře otevřeny, snažíme se bourat předsudky. Budoucnost vidím pozitivně. Myslím, že počet našich věřících bude sice klesat, ale zůstanou lidé, kteří víru budou skutečně praktikovat. Naše církev zůstane otevřená pro lidi, kteří touží po toleranci a jsou zakotvení v křesťanském životě,“ uzavírá duchovní Dovala.

VLASTIMIL KLIMEŠ