Přestože si někteří studenti z Břeclavska stěžují, že není jednoduché sehnat v létě brigádu, realita je často jiná.
Možnost přivydělat si nabízejí nejen velké průmyslové a zemědělské podniky, ale také kempy a restaurační zařízení. Při hledání letního přivýdělku je nejlepší oslovit příbuzné a známé.
„Brigádu jsem sehnala přes kamarádku, která mi dala kontakt na paní z Moraviapressu. Myslím si, že najít brigádu v Břeclavi není tak těžké,“ uvedla studentka Vendula Jankechová, která pracovala na směně spolu s dalšími třiceti brigádníky.
„Na brigádě jsem byla osm hodin denně. Platili nám podle toho, kolik práce jsme udělali. Chodila jsem jen na ranní nebo odpolední směny. Do osmnácti let je totiž zakázáno pracovat na nočních směnách,“ popsala své zkušenosti studentka.
Sady Patria Kobylí sázejí při hledání brigádníků na spolupráci s agenturami. Mnohem snazší je podle nich spolupráce s těmi slovenskými.
„Letos jsme při sběru broskví a višní zaměstnali přibližně tisíc brigádníků. Přijímali jsme je přes několik agentur. Hlásili se k nám hlavně studenti ze Slovenska. Je to tím, že s tamními agenturami máme už tradičně dobré vztahy. České nás s nabídkou o spolupráci moc neoslovují,“ popsal ředitel Patrie Josef Čačík.
Na „ovocné“ brigády se podle něj hlásí většinou dívky. „Někdy je to těžké, děvčata nedosáhnou na stromy, musíme proto používat žebříky,“ popisuje Čačík. Patria studenty zaměstnala nejen při sběru ovoce, ale také u jeho třídění. V současnosti už ale brigádníky nehledá.
Ti, kteří raději tráví léto mezi lidmi než v sadu, najdou uplatnění ve službách. V autokempu Merkur v Pasohlávkách zaměstnávají přes léto třicet brigádníků. „Využíváme je na recepci, při ubytování návštěvníků nebo v informacích,“ popsal vedoucí kempu Jan Duda. Pro uchazeče o brigádu v autokempu je největší výhodou znalost cizího jazyka. „Vyžadujeme hlavně angličtinu a němčinu. Většinu zájemců o brigádu vybíráme z těch, kteří se nám už v minulosti osvědčili. Někteří se nám ale hlásí i přes internet,“ doplnil Duda.
Kdo by hledal přivýdělek na úřadu práce, ten by neuspěl. „Zaměstnavatelé nám tyto nabídky nehlásí, většinou je řeší formou inzerce,“ uvedl ředitel břeclavského úřadu práce Lubomír Marko.

zamyšlení

Vše co potřebujete vědět, než půjdete na brigádu

Ačkoliv mají některé rysy společné, obě dohody se liší od pracovní smlouvy - a proto i podmínky výkonu práce z nich vyplývající od režimu pracovního poměru - z dohod nevzniká nárok na dovolenou na zotavenou, na náhradu mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance, na náhradu cestovních výdajů atp. (Obdobné nároky jako mají zaměstnanci v pracovním poměru však mohou být sjednány v dohodě.) Stejně tak je podstatný rozdíl mezi oběma dohodami navzájem. Dohoda o provedení práce má jednorázový charakter (obvykle jde o splnění ojedinělého úkolu), zatímco dohoda o pracovní činnosti může být uzavřena i na delší dobu, a to jak určitou, tak neurčitou. Zásadní rozdíl mezi dohodami je též v odvodech z výdělku (sjednané odměny). Daň resp. záloha na daň z příjmů se sráží u obou dohod, ovšem zdravotní a sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se odvádí jen z odměny podle dohody o pracovní činnosti. (Pokud ale pracovní činnost má charakter pouze příležitostného zaměstnání, pak se nesrážejí pojistné odvody ani z odměny podle dohody o pracovní činnosti. Za příležitostné se přitom považuje nahodilé jednorázové zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo déle než 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, a zaměstnání, jehož obsahem je pouze činnost malého rozsahu – zaměstnání, v němž započitatelný příjem nedosahuje ani 400 Kč za kalendářní měsíc.)

Jednorázový úkol - Dohoda o provedení práce

Zaměstnavatel může uzavřít dohodu o provedení práce s fyzickou osobou, jestliže předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu), na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 100 hodin. Do předpokládaného rozsahu práce se započítává také doba práce konané pracovníkem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce; nezapočítává se pouze doba příležitostných komparzových a pomocných manuálních prací pro film, televizi a rozhlas a spolupráce původce při rozpracování, zkoušení nebo zavádění jeho vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru, které jsou konány zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce.

Na delší dobu - Dohoda o pracovní činnosti

Dohodu o pracovní činnosti je možno uzavírat, jestliže předpokládaný rozsah práce přesahuje 100 hodin (může být uzavřena samozřejmě i na nižší objem práce. Je však uloženo jiné omezení - na základě dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (do tohoto rozsahu se nezapočítává doba případné pracovní pohotovosti, za kterou zaměstnanci nepřísluší odměna, a pracovní pohotovost doma). Pracovní úvazek může být oproti pracovnímu poměru tedy nejvýše poloviční. (Pokud pracovní doba u zaměstnavatele činí 40 hodin týdně, dohoda může být sjednána jen na 20 a méně hodin týdně.) Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 12 měsíců. Ve větším rozsahu, až do úrovně stanovené týdenní pracovní doby, lze na základě dohody o pracovní činnosti vykonávat práci, jde-li o práce k zabezpečení naléhavých zvýšených úkolů zaměstnavatele, nepřesahující dobu 3 měsíců v kalendářním roce, jestliže splnění těchto úkolů vyžaduje dočasné nárazové hromadné výpomoci zaměstnanců. V době dovolených nebo třeba intenzivních zemědělských prací či zvýšené poptávce po službách či zboží zaměstnavatele tak není problém v rámci dohody o pracovní činnosti nabídnout dočasně plný úvazek i brigádníkovi. (Předepsaný limit poloviny stanovené týdenní pracovní doby může být dále překračován, jde-li o výpomoc občanů zabezpečovanou obcemi k zvelebování obcí a zaměstnanec není v téže době zaměstnán v jiných pracovněprávních nebo obdobných vztazích v celkovém rozsahu přesahujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby.)

Obsahové náležitosti

Dohoda o provedení práce, kterou lze uzavřít jak ústně, tak písemně, musí obsahovat:
· vymezení pracovního úkolu,

  • · sjednanou odměnu,
  • · zpravidla též dobu, v níž má být pracovní úkol proveden,
  • · případně předpokládaný rozsah práce, pokud nevyplývá přímo z vymezení pracovního úkolu.


    • Dohoda o pracovní činnosti, jíž lze uzavřít toliko písemně, jinak je neplatná, musí obsahovat:

  • · sjednané práce,
  • · sjednanou odměnu,
  • · sjednaný rozsah pracovní doby,
  • · dobu, na kterou se dohoda uzavírá.


    • Zaměstnanec - brigádník by měl vždy trvat na uzavření dohody v písemné formě. Příprava vlastní dohody, ani následné administrativní vyřízení není náročné, a serióznímu zaměstnavateli by proto písemné vyhotovení nemělo činit žádných obtíží. Ústní sjednání dohody o provedení práce rozhodně nelze pracovníkovi, jakožto slabšímu účastníkovi pracovně-právního vztahu, doporučit; jen těžko pak v případném sporu bude dokazovat silnějšímu účastníkovi její obsah.
    Odmítá-li zaměstnavatel dohodu o provedení práce (anebo dokonce dohodu o pracovní činnosti) uzavřít písemně, měl by se pracovník raděj brigády vzdát, protože takový postup je krajně podezřelý.


    Splatnost odměny

    Odměna vyplývající z dohody o provedení práce je splatná po dokončení a odevzdání práce; mezi účastníky lze dohodnout, že část odměny bude splatná již po provedení určité části pracovního úkolu. Zaměstnavatel může odměnu po projednání se zaměstnancem přiměřeně snížit, neodpovídá-li provedená práce sjednaným podmínkám. Odměna podle dohody o pracovní činnosti je splatná ve výplatních termínech určených u zaměstnavatele pro výplatu mzdy, a je-li sjednána jednorázová splatnost odměny, až po provedení celého pracovního úkolu v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce. Mezi účastníky lze dohodnout splatnost odměny jinak.

    Zdroj: [Tiscali/ter]

    Práce v zahraničí a brigáda

    Nyní přichází čas, kdy si mnoho uchazečů o práci, mezi jinými i studenti, zvolí možnost práce či brigády právě v zahraničí. Nejprve je důležité dobře vybrat zprostředkovatelskou firmu na práci.

    Z tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) vyplývá, že se velmi často setkávají se stížnostmi občanů ČR, kteří se stali obětí nekalých praktik firem, které zprostředkovávají práci v zahraničí. Proto buďte velmi obezřetní při výběru nabídek práce v zahraničí a před podpisem jakékoliv smlouvy si zjistěte veškeré dostupné informace o zprostředkovatelské firmě.

    MPSV vydává licence agenturám zprostředkovávajícím práci - takovou licenci vydá MPSV po splnění zákonem daných podmínek. Agentury práce si nesmějí účtovat za zprostředkování práce žádné peníze (pokud nejde o úhradu letenek, jízdenek apod.). V případě, že se vám jednání agentury zdá podezřelé, ohlaste to neprodleně na nejbližší úřad práce, čímž tak podáte podnět ke kontrole. Několik stručných rad závěrem - Když najdete vhodného zprostředkovatele práce v zahraničí, je nutné zjistit, zda máte platné veškeré potřebné doklady. Dále je důležité si zjistit, jaká povolení k práci a pobytu jsou nutná do té které země. Nikdy nesvěřujte své doklady cizí osobě. Mějte s sebou dostatek peněz i ve více měnách (eura, dolary…). Podepisujte smlouvy či jiné doklady jen v jazyce, kterému rozumíte. Zjistěte si potřebné informace o firmě v zahraničí, která má být vaším potencionálním zaměstnavatelem. Chtějte vědět přesný popis práce, kterou budete vykonávat, volno, které vám poskytnou, místo práce, možnost ubytování a především mzdu.

    Seznam povolených agentur práce

    Pakliže budou veškeré získané informace ve váš prospěch, tak nezbývá, než vám popřát mnoho úspěchů při práci v zahraničí.

    zdroj:jobpilot CZ, Jobžurnál