„Pomník Jara našel, i když je to dost daleko. Dostanete se tam třeba z Pohanska přes Dúbravku, kde u hájovny odbočíte vlevo. Cesta je velice dobrá a navíc pojedete úžasným lužním lesem. Na konci této cesty je velkomoravský areál v Mikulčicích," popisuje trasu Schulz.

Rozhodl se konat

Jeho kamarád byl z „očesané" pocty lužnímu lesu v šoku. „Jelikož je muž činu a milovník podobných věcí, nemeškal a spojil se s vedoucím polesí Oldřichem Gazdíkem. Nabídl mu, že pomník opraví. Naštěstí se zachovaly původní sádrové modely desek a podle nich vyrobil keramické repliky," vypráví poštorenský výtvarník, a muzikant a milovník lidových tradic.

Jak při pátrání o původu pomníku zjistil, nedaleko Tvrdonic ho odhalili 16. května 1983. Tedy před třiceti lety.

„Tento trojboký žulový hranol je holdem a poděkováním všem, kteří lužní les pěstují a váží si ho. Iniciátorem byla pravděpodobně trojice mužů, milovníků lesa. Na polesí Podluží-Tvrdonice pracoval tenkrát polesný Jan Blažek a znal se dobře s lesníkem a folkloristou Janem Kružíkem. Ten se dlouhá léta znal se spisovatelem Jaromírem Tomečkem. Oni potom oslovili našeho předního medailéra a sochaře V. A. Kovaniče z Hovoran," dělí se Schulz o výsledky svého bádání.

Pomník odhalili na malé slavnosti za zvuku borlic a zpěvu mužského sboru z Tvrdonic. Doprovázela ho cimbálová muzika Podlužan. Lesní závod Židlochovice reprezentovali lesníci i tehdejší ředitel Ivo Dvořák.

„Tři bronzové desky oslavují svědomitou práci v lužním lese. Jsou věnované lesníkům a lesním dělníkům. Oslavují i stromy, staleté velikány," pokračuje Schulz.

Jak doplňuje, Kružík se obrací k přátelům lužního lesa, aby si tu uvědomovali velebné ticho a klid. A Tomeček varuje, že když si zničíme lesy, zničíme sami sebe. O jejich zachování se proto musíme přičinit my všichni.

„Pokud jste touto trasou ještě nikdy nejeli, tak se tam vydejte. Stačí dobré kolo, dobrá vůle a dobrý repelent. Až se zastavíte u toho pomníku, postůjte tiše a pokorně se obdivujte lidské práci i nádherné přírodě. Až tam budu stát já, tak se ještě i pokloním a poděkuji všem kteří pomník postavili. I mému kamarádovi," uzavírá Poštoran.