Čerstvě se o popularizaci postaraly Benátky nad Jizerou, před jejichž zámkem se procházejí lidé právě Burčákovou uličkou.

„Slavnost v Benátkách nad Jizerou měla dva důvody. Prvním z nich bylo otevření a nové využití veřejností málo navštěvovaného zámeckého parku,“ říká hustopečský místostarosta Jiří Teplý.

Ten záhy dodává, co bylo druhým úkolem kmotrů, mezi nimiž nechyběl ani hustopečský perkmistr Rudolf Poslušný oděný v patřičném středověkém úboru.

„Jejich další povinností bylo přestřihnout pásku a otevřít zámku přilehlou ulici, která dostala nový název Burčáková. Slavnostnímu okamžiku přihlížela asi stovka tamějších obyvatel. Ti si samozřejmě pochutnali také na burčáku z vrbických hroznů,“ popisuje Teplý s tím, že je vidět, že i pod záštitou Burčákové unie se dá vymyslet něco nového.

Jestli některý z členů unie, která vznikla asi před pěti lety, chystá něco podobného, místostarosta neví.

„Domnívám se, že nikdo podobný nápad zatím nemá. To proto, že Burčáková unie zafunguje vždycky maximálně jednou za rok. A to právě při Burčákových slavnostech v Hustopečích, které už jsou pro letošek za námi,“ myslí si.

Současně však doplňuje, že právě Benátky nad Jizerou jsou jedním z velmi aktivních členů unie starající se o popularizaci lahodného kvasícího moku.

„Například právě Benátky, ačkoli nejsou vinařským městem, pořádají každým rokem v květnu výstavu vín. Na nich se kromě českých vinařů z Litoměřicka a Mělnicka prezentují také vinaři z Hustopečí a slovenského města Modra,“ podotýká místostarosta a vzpomíná na další zajímavost.

„Když byly asi před dvěma třemi lety povodně v Hustopečích nad Bečvou, které jsou také členy Burčákové unie, rozhodl se starosta Benátek na Jizerou vybrat padesát tisíc z účtu obce a věnovat je povodněmi nejpostiženějšímu obyvateli Hustopečí. To je zářný příklad toho, že mezi členy unie funguje pocit soudržnosti a spolupráce,“ usmívá se Teplý.

„Dotace dáváme většinou jen záporné, takže tohle byl skutečně výjimečně zajímavý počin,“ snaží se místostarosta situaci znovu alespoň trošku nadlehčit.

A jak vůbec napadne nevinařská města z Moravy, Čech a Slovenska přistoupit k takovému útvarů, jakým Burčáková unie je?

„Většinou je to dáno nějakým osobním vztahem člověka od nás a odtamtud. Jeden vinař z Hustopečí byl například před asi padesáti lety na vojně s několika lidmi z Hranic u Aše. No a jeden z těch lidí se stal místostarostou. Tak Hranice přistoupily k unii,“ vypráví s úsměvem Teplý.