Aktivistka: Město cenzuruje zprávy

Město podle sdružení Zelené Podluží pochybilo, když odmítlo bezplatně rozeslat esemesky obyvatelům Břeclavi o konání protestního pochodu proti budování hobby marketu. Z devíti kandidátů ve své kategorii skončil tento čin v soutěži na pátém až šestém místě.

„Pozitivně hodnotím to, že koordinátor soutěže Oldřich Kužílek se postavil za stejný právní názor, jako má naše sdružení. Potvrdil, že šlo o cenzuru a protiprávní zásah. Těší mě, že to řekla i taková osobnost,“ komentovala včerejší vyhlášení výsledků soutěže, ve které Břeclav trumfl například přístup znojemské radnice, Zuzana Candigliota ze sdružení Zelené Podluží.

„Esemes kanál je stejným sdělovacím prostředkem obce jako tištěné periodikum či webová stránky. I v něm musí za veřejné prostředky dbát obec na to, aby zajišťovala potřebu informací pro všechny občany, tedy objektivně, nestranně a vyváženě,“ zní Kužílkovo hodnocení.

Se svými kolegy z portálu www.otevrete.cz se shoduje, že v případě shromáždění je taková povinnost navíc stanovená v zákoně o právu shromažďovacím, kdy zastaralému pojmu obecní rozhlas dnes odpovídá například právě SMS kanál. „Ze strany úřadu tedy jde o cenzuru a porušení povinností dle shromažďovacího zákona,“ uvedl Kužílek.

Břeclavský starosta Dymo Piškula ale vnímá celou záležitost jinak. „Použitím esemes zpráv pro soukromé subjekty by došlo ke zneužití tohoto média. To by opravdu každé sdružení, každá společnost mohla prostřednictvím esemesek nabízet zboží, svolávat na kulturní akce či pořádat mítinky,“ vyjádřil svůj názor.

Systém rozesílání esemesek podle něj radnice využívá k pozváním na městské akce a slouží také bezpečnostnímu systému. „Nemyslím si, že by došlo z naší strany k pochybení. Je to kanál, který stojí určité peníze. A i za reklamu v rozhlase či novinách se platí. Paní Candigliota, pokud by si službu zaplatila, dostane ji také. Ale chtěla to zadarmo, o nějaké náhradě nemluvila,“ poznamenal Piškula.

Candigliota se však odvolává na princip rovnosti. „Jestliže za to platí sdružení, fotbalové kluby či organizace, která pořádá třeba pingpongové zápasy, tak ano. V tom případě bychom také uvažovali o tom, že si to zaplatíme. Ale pokud to mají zadarmo, tak si myslím, že by to tak měly mít i ostatní subjekty,“ oponuje aktivistka.