Výstavu, jenž potrvá do čtvrtého listopadu, zahájí jeho dobrý přítel profesor Vladimír Franz. „Na plátnech uvidíte přírodu, slunečnice, boxerské prostředí, uličky měst i politické věci,“ prozrazuje dvaašedesátiletý bývalý boxer. K vidění budou i ukázky z boxerských technik. Když na rukou nemá zrovna nasazené rukavice a netrénuje box, drží v nich malířský štětec. Své obrazy tvoří ve svém bytě v pražském Karlíně.

Stále se navíc snaží, aby jeho díla měly napětí a dynamiku, stejně jako to je v boxu. „Vždy chci poctivě vystihnout kompozici, barevné vyvážení a tahy štětcem, aby obraz měl nějakou pointu,“ pokračuje legenda československého boxerského ringu z osmdesátých let.

Jako malíř se snaží působit tak, aby lidem přinesl potěšení a nebo důvod k zamyšlení. „Malování je pro mě odpočinek a úžasná terapie. Díky němu si můžu odpočinout od každodenního stresu,“ vysvětluje Osička. Kreslit na plátno ho bavilo odmala. „Už od dětství jsem chodil do lidové školy umění. Malování mě ihned chytlo. Ještě dříve než box,“ pokračuje. Jak sám říká, boxem se živil a stále se mu věnuje, protože v životě nic neumí. Bez ohledu na to měl malování vždy rád.

I když už mnoho let žije v hlavním městě, na své kořeny nezapomíná, což dokazuje chystanou výstavou. „Stále jezdím rád do mého rodného bydliště. Na Moravě mám rodinu a pořád spoustu přátel,“ prozrazuje muž, který se stal mistrem Evropy ve střední vázy a na svém kontě má přes 200 medailí a 350 zápasů.

V Praze nyní vede svůj boxerský klub a věnuje se trénování mladých nadějí.