Pro Břeclavanku Jitku je pečování o nemocnou matku každodenní starostí. 
Z domu nemůže odejít, s nákupy jí pomáhá rodina a známí. „Využíváme také nabídku a pomoc charity a jedné soukromé společnosti. Je to těžké a náročné období života," říkala žena, jejíž celé jméno redakce zná.

O matku pečuje dlouhá léta, ne každý je ale z různých důvodů něčeho takového schopný. Stejně tak je na Břeclavsku množství lidí, kteří chtějí do sociálních zařízení jako je domov důchodců nebo domy 
s pečovatelskou službou. Čekací lhůty jsou však dlouhé, kapacity zařízení jsou navíc v regionu nedostačující. „Je to mizerné. Denně pomáháme 
s vyřizováním žádostí. Někteří čekají i dva roky, přitom mnoho starších lidí takovou dobu samo nevydrží a končí na různých ubytovnách," sdělil vedoucí sociálního odboru 
v Hustopečích Tomáš Laz.

Jen v Břeclavi evidují 
v tamním domově důchodců sto a více neuspokojených žádostí. „Část z nich si lidé dávají pro případ, co kdyby, ale takových šedesát až sedmdesát má opravdový zájem a není je kam umístit," hodnotil Jaroslav Válka, který stál v čele domova dva roky. Až do loňska. Nyní je místostarostou.

Podle něj by proto rozšíření kapacity domovů důchodců na Břeclavsku velmi pomohlo. Nejvíce pak služba domov se zvláštním režimem pro lidi postižené demencí. „Pokud lidé leží v léčebně dlouhodobě nemocných a jejich stav je stabilizovaný, měli by odcházet a nemají kam. Doma není rodina ve většině případů odpovídající péči schopná poskytnout. 
A zaplacení pečovatelky je docela drahá věc," uvedl Válka.

Zatímco přínos přibývajících soukromých zařízení nepovažuje za tak velký, krajem plánovaný domov důchodců 
v Hustopečích by, jak míní, situaci v okrese zlepšil. „Většina lidí, kteří tuto službu potřebují, nejsou tak movití, aby si byli schopní zaplatit jakoukoliv částku. Ve státních a městských zařízeních je výše platby omezená, takže klient má jistotu, že na tu službu dosáhne," srovnával Válka.

Redaktoři Deníku Rovnost navštívili několik sociálních zařízení. Zjišťovali kvalitu služeb či ekonomickou náročnost. Nejhůř z testu vyšla nelegální ubytovna v Kunštátu na Blanensku. Provozovatelkou nedávno opraveného rodinného domku, který je součástí zchátralého hospodářského stavení, je znovu Chrystyna Černejová. Ta loni po kontrole ombudsmanky Anny Šabatové zavřela ve městě Centrum komplexních služeb pro rodinu a domácnost. Tamní pracovníci přivazovali klienty k posteli a zabavovali jim peníze.