K tomu slouží dřevěný box 
v přední části, který před deštěm a ostrým slunečním žárem chrání stříška. „Můžeme lidem nabídnout chlazené pivo nebo limonádu, různé koktejly jako třeba mojito, studenou i teplou kávu nebo třeba brambůrky. Šířkou svého sortimentu jsme v České republice unikátní a navíc naprosto mobilní," chlubí se Šebestík, jenž se o rikšu stará a jezdí s ní.

Nápad vznikl v hlavách cyklistických nadšenců před několika lety, letos se jim povedlo dohodnout na spolupráci s městem. Pojízdný bar tak mohou lidé nejčastěji potkat na akcích jako je bleší trh, letní kino nebo Kulturní léto před kinem. Členové „rikša týmu" se však objevují i na různých soukromých událostech. Objednat si je na svou akci může každý.

Zatím jde 
o hlavní koníček několika nadšenců, v budoucnu se chce Šebestík se svými přáteli výrobou nezvyklých kol živit, a splnit si tak svůj sen. „Kolo nemusí jen šetřit čas 
v dopravních zácpách, může rovněž velmi dobře šetřit peníze. Může se stát druhým autem. Chceme lidem ukázat, že se dá podnikat inovativně. Nejlépe se o takových věcech hovoří u chlazeného nápoje," vysvětluje využití rikši jako baru Šebestík a pokračuje. „Jsme obětmi nafty, což chceme změnit. Jedenadvacáté století je stoletím alternativy a ukazuje se, že největší dopravní alternativou a budoucností je kolo," míní Šebestík, který se sám jízdě na ekologicky šetrném dopravním prostředku pravidelně věnuje.

Kolo si s sebou bere i do Vídně, kde pracuje v pohostinství. „Do práce jezdím vlakem, mám skládací kolo, které vždy po příjezdu do Rakouska rozložím a po městě jezdím na něm," říká Břeclavan.

Svou láskou k cyklistice se snaží „nakazit" i ostatní obyvatele města. „Chceme vyrábět nákladní kola a dát Břeclavi tvář, sním o tom, že tu jednou bude stát hala pro dráhovou cyklistiku," přibližuje své plány Šebestík.

Pro nesmělé nápady má výmluvné vysvětlení. „Když nezačneme sami u sebe, nikdy se nic nezmění. Cyklistice by pomohlo, kdyby na kole začali jezdit lékaři, radní a podobně," říká Šebestík.

Netradiční Rikša bar se veřejnosti zamlouvá. „Lidé jsou mile překvapení, většinou se usmívají, my si s nimi vykládáme," uzavírá muž ze Staré Břeclavi.

VÁCLAV PETRŮ